Když se ve druhé polovině dvacátého století rozjelo dobývání vesmíru, naskytla se lidem neuvěřitelná možnost vyslat tehdejší ne příliš dokonalé sondy velmi velmi daleko.. a prostudovat přitom planety, které se zdály být nedosažitelnými. S nápadem vyslat kosmické sondy k těm nejvzdálenějším planetám sluneční soustavy přišel v roce 1965 Gary Flandro. Ten spočítal, že v 70. letech bude vhodné postavení planet k uskutečnění ambiciózní cesty napříč sluneční soustavou, při níž by bylo možné prozkoumat Jupiter, Saturn, Uran, Neptun a Pluto. Další podobná konstelace planet nastává vždy až za dlouhých 176 let, NASA se tak rozhodla využít příležitosti a uskutečnit tento odvážný projekt. Tento program dostal název Voyager, což můžeme do češtiny přeložit jako "mořeplavec" nebo "cestovatel".

 

 

Někdo však dokázal tuto myšlenku zanést ještě o něco dál..  Carl Sagan tehdy přišel s nápadem nainstalovat na tyto nové sondy něco jako vzkaz mimozemským civilizacím.. památku na lidstvo a na Zemi. Věděl, že sondy budou velmi dlouho po setkání s velkými planetami putovat vesmírnou prázdnotou, a že se také stanou možná poslední památkou na lidstvo. Sondy se také dostanou nezvykle hluboko do vesmíru a případná mimozemská civilizace, která by je našla a dokázala rozluštit vzkaz, který nesou, by možná něco takového považovala za úžasný nález. A právě o tomto vzkazu bude celý tento článek.

 

Vědci dali hlavy dohromady a dali vytvořit měděnou, pozlacenou gramofonovou desku, kde byly zakódovány v binárním kódu zvuky planety Země, vybrané skladby (jejichž seznam je uveden níže), a také pozdrav případným mimozemským bytostem a to hned v 55 světových jazycích, mezi kterými je i čeština! Pozdrav, který jsme jim v našem jazyce poslali, si můžete přehrát zde:

Hudba ze Země

[Seznam skladeb na desce, které mají poodhalit hudební umění na Zemi]

 

(Zdroj seznamu)

 

Konstruktéři nezapomněli ani přidat návod k použití a manuál k výrobě přehrávače. Deska byla pečlivě uložena do alobalového pouzdra spolu s izotopem uranu (dle kterého mohou mimozemské bytosti snadno odvodit stáří sondy) a každé takové pouzdro bylo umístěno na jednu sondu, která se pak vydala za hranice sluneční soustavy. Voyager 1 proletí za 40 000 let ve vzdálenosti 1,6 světelných let od bezejmenné hvězdy AC+79 3888 ze souhvězdí Žirafy, a Voyager 2 za 296 000 let proletí ve vzdálenosti 4,3 světelných let kolem hvězdy Sirius v souhvězdí Velkého psa.

Spolu se zvukovými nahrávkami obsahuje gramofonová deska také 116 fotografií. Podíváme se teď na všechny fotografie tak, jak jsou na této desce zakódovány. Vy se pokuste najít v každé fotografii podstatu a popřemýšlejte nad tím, co má (a jak) komu sdělit. Pokud bude vše správně dekódováno, měl by se jako první objevit tento kruh, případně jeho inverze:

Na druhém obraze je pak mapa mezihvězdného okolí. Zachycuje polohu Slunce vzhledem k nejbližším hvězdám -a to i s udáním přibližných vzdáleností.

Následuje úvod do matematiky -seznámení s našimi čísly, převod z desítkové do binární soustavy a zpět a základní matematické operace:

Dašlí vyobrazení pak slouží k seznámení se s našimi fyzikálními jednotkami. Díky znalostem o základním prvku ve vesmíru - vodíku, lze vypočítat hodnoty jednoho gramu, metru a jedn vteřiny.

Na dalších dvou obrázcích je pak znázorněna sluneční soustava i s základními rozměry Slunce, planet a trpasličí planety Pluto. Je zde také uvedena například vzdálenost planet od Slunce a doba rotace.

Na prnví skutečné fotografii je pak zachyceno Slunce.

Následuje spektrospopický rozbor světla, přicházející k nám ze Slunce. Pro každou hvězdu je spektrum mírně odlišné a lze z něho vyčíst složení hvězdy nebo i jiných kosmických objektů.

Na této fotografii pak vidíme krátery posetý povrch Merkuru.

Dále fotografie Marsu s nejzákladnějšími údaji -průměr v kilometrech a hmotnost jako desetina hmotnosti Země.

Je zde také fotografie Jupiteru s obrovskou anticyklonou -Velkou rudou skvrnou. Ta dosahuje až trojnásobku velikosti Země.

Nemůže samozřejmě chybět ani fotografie planety Země.

Další fotografie, pořízená z oběžné dráhy planety Země, ukazuje Egypt, Rudé moře a řeku Nil. Na fotografii také najdeme složení zemské atmosféry.

Následují chemické definice. Nalevo vidíme znázornění elektronového obalu v souvislosti s protonovým číslem. Na pravé části jsou pak chemické vzorce čtyř základních stavebních molekul DNA.

Na dalším vyobrazení pak vidíme strukturu DNA.

A zde je pak krásně vidět složení samotné šroubovice DNA i s přiloženým měřítkem.

Na dalším snímku vidíme buňky a buněčné dělení.

Následuje několik znázornění lidské anatomie.

Následující vyobrazení pak mají mimozemským bytostem přiblížit proces rozmožování, těhotenství a růst lidských jedinců.

Zde pak vidíme předpokládaný pohyb kontinentů i s časovými údaji stáří Země.

Následující diagram pak ukazuje složení planety Země. V kroužku se nacházejí protonová čísla -což odpovídá jednotlivým prvkům a mapka napravo ukazuje jejich polohu v zemském plášti a v blízkosti jádra. Že se jedná o planetu Zemi ukazují údaje pod touto mapkou.

Následuje několik fotografií zachycující život na Zemi.

Zde je pak vyobrazena evoluce obratlovců.

Život na Zemi..

Zajímá vás vesmír ? Přidejte se k mé skupině na facebooku.