Předem bych chtěl upozornit, že cílem tohoto článku, který jsem nazval: "Viděl jsem UFO", není informovat vás o tom, že jsem viděl létající talíř, ale ukázat vám, že i zdánlivě nepopiratelné důkazy o mimozemském životě lze jednoduše vysvětlit přírodními jevy a špetkou astronomie. Rozhodl jsem se na toto téma napsat článek a ukázat tak ostatním lidem, jak se na některé "záhadné" jevy dívá oko astronoma a jak je od sebe dokáže rozeznat.

 

Předně bych chěl vysvětlit, co to vlastně UFO znamená, protože hodně lidí si tento článek přečte ihned po zadání tohoto slova ve vyhledávači aniž by tušili, co to vlastně je. UFO je zkratka z anglického Unidentified Flying Object, což znamená neidentifikovaný létající objekt (nebo chcete-li, předmět). Není to tedy žádná zkratka označující mimozemšťany, ale spíše objekty, které se pohybují po obloze a my je nedokážeme identifikovat.

Mezi nejčastější objekty, které se pohybují po obloze a dokážou lidskou mysl zmást, jsou letadla a satelity. Každý si asi ihned vybavíte rychle letící a periodicky blikající objekt, který za doprovodu typického zvuku leteckých motorů křižuje oblohu nad vámi. Jsou však situace, kdy se letadlo může chovat i jinak. Například já jsem jednou jen pár minut po západu slunce pozoroval nízko nad obzorem velmi jasný objekt a nedokázal ho zařadit mezi objekty, které znám. Nepohyboval se a byl jasný asi jako planeta Venuše. Planety lze ale pozorovat až hodinu po západu slunce a i tehdy by byla jejich jasnost srovnatelná se slabými hvězdami. Planeta to nebyla. Po chvli se tento objekt začal pohybovat směrem ke mě a až tehdy jsem si uvědomil, že to bylo letadlo. Za soumraku se totiž od letadel pozorovaných nízko nad obzorem může dobře odrážet světlo ze Slunce a když jsou letadla dostatečně daleko a letí-li správným směrem, nemusíme ani pozorovat jejich pohyb po obloze.

 

Něco podobného pak můžeme pozorovat i u satelitů. Satelity také odrážejí světlo od Slunce a díky tomu je můžeme pozorovat. Velmi výrazné jsou satelity IRIDIUM, které zjasňují a poté zase zeslábnou. Obvykle však přelety trvají jen po několik vteřin. Výjimku tvoří mezinárodní kosmická stanice ISS, kterou můžeme pozorovat jak přelétá z jedné strany na druhou a trvá jí to pár minut. ISS je navíc velmi jasně vidět (snad proto, že se pohybuje po nízké oběžné dráze, ale dopomáhá jí jistě i to, že je větší než fotbalové hřiště).

K tomu se ještě hodí pohovořit o jevu, který jsme spolu s mým otcem a se sousedy pozorovali jednoho letního večera. Zahlédl jsem na obloze satelit a domníval jsem se, že je to ISS. Sousedi mi to tenkrát nechtěli věřit a já je utvrzoval tím, že jestli mi nevěří, můžou si počkat hodinu a půl a sledovat její návrat. Mou domněnku však nakonec potvrdil můj otec, který zahlédl další satelit, velmi slabě viditelný, který se pohyboval jen kousek od stanice a letěl stejnu rychlostí. Okamžitě mě napadlo, že je to ATV, automatická zásobovací loď, která na ISS dříve dopravovala potraviny. Byla to ATV-5, poslední loď tohoto druhu, a my jsme ji viděli na vlastní oči letět k ISS. Pozorovali jsme tehdy mimochodem i perseidy.

 

Meteory (lidově padající hvězdy) a meteorické roje patří k dalším jevům, o kterých bych zde chtěl pohovořit. Meteorických rojů můžeme pozorovat hned několik a všechny se pravidelně každý rok vrací - a dokonce neustále vznikají nové. Je to dáno tím, co zapřičiňuje jejich vznik. Padající hvězdy ve skutečnosti s hvězdami nemají nic společného - jsou to jen prťavé úlomky hornin a ledu, zbytky po kometách, které se proletěly kolem Slunce a zase zmizely. Víme, že komety se při cestě ke Slunci zahřívají a jejich materiál je postupně uvolňován z  jejich povrchu - a ten přece nemůže jen tak někam zmizet. Kometa má při průletu charakteristický prachový ohon, který je tvořen právě těmito částečkami, a který (i když již není součástí komety), se stále pohybuje po dané, značně protáhlé, eliptické oběžné dráze. Když mu potom planeta Země vletí do cesty, v daném místě na naší téměř kruhové oběžné dráze (a tedy i v dané období v kalendáři) se dočkáme meteorického roje.

 

Že ale meteory dokáží udělat pěkný ohňostroj, víme i díky celkem vzácným srážkám s většími tělesy než na jaké jsme zvyklí z meteorických rojů. Jako takzvané bolids nebo fireballs se označují meteory, které jsou jasnější než planeta Venuše. Jde o skutečně  velmi výrazné meteory, které může doprovázet zvukový doprovod, střídání barev nebo střídavé změny v jasnosti. Sám jsem tento jev několikrát pozoroval - jde o skutečně jasné objekty pohybující se po obloze přímočaře, přičemž doba pozorování může být i několik desítek vteřin. Někdy takový bolid dokonce dokáže proniknout atmosférou a dopadnout na zem - pak mu říkáme meteorit.

 

Setkat se můžete i s pozorováním planetek / asteroidů / meteoroidů. Jedná se většinou o velká tělesa tvořená převážně horninami. Pozorování je však značně obtížné a je k němu potřeba dalekohled. Mezi planetky patří například Ceres a Vesta - objekty, které se nacházejí mezi oběžnou drahou Marsu a Jupiteru.

 

Když už jsme u těch planetek, musím se alespoň zmínit také o planetách. I planety dokážou zmást zkušené pozorovatele - zejména Venuše, Jupiter ale i Mars patří mezi objekty, které dokáží upoutat naši pozornost. Patří mezi ty nejjasnější objekty na obloze a tak se není čemu divit, že si je většina lidí splete s hvězdami a nebo je vůbec nedokáže identifikovat. A že i obyčejné hvězdy dokáží často člověka překvapit!

Když se vydáme někam do internetové diskuze, kde se veřejnost snaží identifikovat jasné jevy na obloze, často narazíme na komentáře, kde se někdo snaží přispět svým názorem: "To je přece jasná kometa!". Komety, ačkoliv patří mezi vůbec nejrychlejší objekty ve sluneční soustavě (měřeno vzhledem ke Slunci), se na obloze pohybují vcelku pomalu. Zkušení pozorovatelé vědí, že pozice komety na hvězdné obloze je každý den (nebo spíše každou noc) jiná, a že je tím pádem její rychlost maximálně jen několik stupňů za den. Výjimku by mohla tvořit jedině kometa, která se pohybuje blízko země - ta se však objevuje skutečně velmi vzácně. Komety jsou většinou vcelku nevýrazné objekty, které našemu zraku mohou snadno uniknout (pokud tedy nepočítáme komety století, které dokáží nabrat neuvěřitelnou jasnost). I v dalekohledu se často komety jeví jen jako mlhavé, rozostřené obláčky a jejich ohon je pozorovatelný ještě hůře, než samotné kometární jádro.

 

Na závěr bych tedy tyto pojmy rád ještě zopakoval. Veřejnosti se často pletou, ale každý amatérský astronom je musí dobře znát.

Meteor / padající hvězda - stopa po malém objektu, který shořel v atmosféře

Bolid / Fireball - meteor, který je na obloze jasnější než planeta Venuše

Meteorit - těleso, které dopadlo na povrch Země 

Meteoroid / Asteroid / Planetka - někdy i metrová tělesa tvořená horninami

Kometa - velké těleso převážně z ledu a prachu s charakteristickým ohonem

 

A na závěr něco na odlehčení - oblaky druhu Altocumulus Lenticularis. Tato oblaka někdy mohou skutečně připomínat létající talíře!

Líbil se vám článek ? Přidejte se k mé skupině na facebooku.