Předpokládá se, že na okraji sluneční soustavy je jakási zásobárna komet - Oortovo mračno.. protože odněkud k nám přeci ty komety příletávat musí. Komety dříve naháněly lidem strach, protože si je spojovali s nejrůznějšími pohromami a katastrofami. Dnes víme, že kometa nevěstí nic zlého - tedy v případě, že nemá namířeno přímo k naší planetě), ale že jde naopak o vcelku milá a pozoruhodná tělesa. Když se totiž na nebi objeví jasná kometa, dokáže vykouzlit nezapomenutelnou podívanou. A právě Oortův oblak je patrně jejich domovem.

 

oort cloud_(a hypothetical huge collection of comets orbiting the sun far beyond the orbit of Pluto)

 

Tato hypotetická zásobárna komet zřejmě obklopuje celou sluneční soustavu, přičemž napříč by mohla mít až 100 000 AU (1 AU = střední vzdálenost Země od Slunce). Dovedete si jistě představit, jak velké množství komet se zde může nacházet. Čas od času je vlivem gravitačního působení nějaká kometa přitahována ke Slunci, začne zrychlovat a od jistého kritického okamžiku se také vlivem slunečního záření vypařovat. Je vskutku zajímavé, že i po několika miliardách let je sluneční soustava takto aktivní a stále má zásobu nespočtu komet, které mohou kdykoli zavítat ke Slunci.  Kometa za sebou při své cestě ke Slunci zanechává dva typy ohonů - prachový a plynný.

 

Halebopp031197

By Geoff Chester (http://www.usno.navy.mil/pao/HBPIX.html) [Public domain]

via Wikimedia Commons

 

 

Prachový ohon se skládá z úlomků hornin a putuje sluneční soustavou ještě dlouho po té, co je odpoután od své mateřské komety. Pokud na tento materiál při své cestě naše planeta narazí, můžeme pozorovat meteorický roj. Plynný ohon je většinou delší, než ohon prachový. Směřuje vždy směrem od Slunce a zpravidla má modravý nádech. Kometa má kromě jádra také vlastní atmosféru - koma. To má výrazně mlhavý a neostrý vzhled a je jedním ze základních rozpoznávacích znaků komet na obloze. Pokud se však nejedná o kometu staletí, většinou si právě prolétávajících komet ani nevšimneme - natož, abychom mohli pozorovat nějaké její struktury. Pokud se vám však někdy naskytne pohled na kometu v dalekohledu, jistě si jich všimnete.

 

Comet McNaught

Jedna z nejjasnějších komet poslední doby - kometa C/2006 P1 (McNaught)

Credit: European Southern Observatory

 

 


Komety se narozdíl od planet pohybují po velmi protáhlých eliptických drahách. Většinu svého života přitom tráví daleko od Slunce a ty, které se ke Slunci pravidelně vracejí, se zde také pohybují nejpomaleji. Některým kometám zabere návrat ke Slunci miliony let, ale jiné se vrací jen každých pár let. Tyto krátkoperiodické komety jsou většinou vázány k nějaké planetě, která je zachytila svou gravitací a po každém oběhu kolem Slunce se zde kometa zase otočí a letí zpět. Komety však každým oběhem kolem Slunce ztrácí materiál a tak i potenciál na nebi skutečně zazářit. Opravdové komety staletí jsou tedy většinou spíše nováčky, kteří ke Slunci zavítali jen párkrát.

 

 

Comet McNaught

Kometa C/2006 P1 (McNaught) ještě jednou
Autor snímku: chrispicking

Ne všechny komety ovšem svou cestu ke Slunci přežijí. Některé z nich (napadá mě např. slavná kometa C/2012 S1 ISON, o které se soudilo, že by mohla být kometou století) při své cestě ke Slunci zaniknou - prolétnou-li příliš blízko, mohou být roztrhány na kusy a tím tak jejich velká show zkončí. Ovšem jisté riziko pro komety představují i planety - zejména plynní obři, kteří disponují největší gravitační silou. V roce 1994 byl například zaznamenán případ, kdy Jupiter roztrhal kometu Shoemaker-Levy 9, a ta pak dopadla do jeho atmosféry.

 

Montage of Jupiter and SL9

Toto není skutečný snímek, ale dva snímky složené v jeden (rozměry zůstaly zachovány)

By Credit: H.A. Weaver, T.E. Smith (Space Telescope Science Institute) and J.T. Trauger, R.W. Evans (Jet Propulsion Laboratory), and NASA (. From [1].) [Public domain]

via Wikimedia Commons

 

Komety

17P/Holmes

17P/Holmes je periodická kometa naší sluneční soustavy, objevil ji britský amatérský astronom Edwin Holmes 6. listopadu 1892. Tato kometa je zajímavá tím, že u ní došlo koncem října 2007 k významnému zjasnění, během několika hodin změnila svoji hvězdnou velikost ze 17 mag na 2,8 mag. Dne 24. října...

2P/Encke

Enckeova kometa byla objevena francouzským astronomem Pierrem Méchainim roku 1786. Další několika komet bylo pozorováno vždy po třech letech. Že jde o jednu a tu samou kometu bylo dokázáno po výpočtech dráhy, která provedl Johann Encke, který předpověděl, že kometa se navrátí roku 1822. Na jeho...

67P/Churyumov–Gerasimenko

    Fotografie komety 67P/Churyumov–Gerasimenko pořízená dalekohledem VLT C. Snodgrass/ESO/ESA   3D model této komety si můžete prohlédnout na adrese: http://sci.esa.int/comet-viewer/

6P/d'Arrest

Kometu objevil v souhvězdí Ryb Heinrich Ludwig d'Arrest (Leipzig Observatory) dne 28. června 1851. Byla popsána jako velmi nejasná. Kometu nebylo možné najít během příští noci, protože byla obloha velmi mlhavá, ale 30. června ji d'Arrest popisuje jako rozlehlou a slabou.    Návrat v...

9P/Tempel 1

Ernst Wilhelm Liebrecht Tempel (Marseille, Francie) objevil tuto nejasnou kometu v souhvězdí Vah 3. dubna 1867. Pozdější výpočty prozradily, že se kometa nacházela ve vzdálenosti 0,71 AU od Země a 1,64 AU od Slunce. Tempel poznamenal o této kometě: "Kometa měla zdánlivý průměr 4 až 5 úhlových minut...

Hale-Bopp ( C/1995 O1)

Kometa Hale - Bopp, (formálně registrovaná C/1995 O1) byla jedna z nejjasnějších komet posledních staletí. Objevena byla 23. července 1995 ve značné vzdálenosti od Slunce. Největší přiblížení Zemi resp. největší jasnost byla odhadována na 1. duben 1997.    Objev komety je připisován dvěma...

Halleyova kometa

Halleyova kometa (1P/Halley) je kometa, která je ze Země vidět každých 75-76 let. Je nazvaná po Edmondu Halleyovi, který roku 1705 jako první předpověděl její návrat. Ke Slunci se přibližuje nejblíže na 88 miliónů km. Je nejznámější ze všech komet, které se objevují periodicky. Přestože se...

West (C/1975 V1)

Tato kometa byla zaznamenána na Evropské jižní observatoři na hoře La Silla v Chille, 10. srpna 1975, pomocí dalekohledu Schmidt o průměru 1m. Tento záznam provedl Guido Pizarro, který tehdy prováděl hodinové expozice. Objevena byla však až mnohem později a to 5. listopadu 1975, tehdy ji objevil...

Zajímá vás vesmír ? Přidejte se k mé skupině na facebooku.