Abychom pochopili příběh bílého trpaslíka, musíme si nejdříve ujasnit to, jak se do tohoto stadia vlastně hvězdy dostaly

 

Většina hvězd se ihned po svém vzniku usadí na hlavní posloupnosti. Hvězda spaluje své přirozené palivo - vodík a dost možná i podporuje na svých planetách zrození života. Když však hvězdy většinu svého vodíku spáli (což se stane během několika miliard let), zastaví se jaderné rakce v jejím nitru a gravitace začne v životě hvězd hrát opět velkou roli. Jádro se začne silou gravitace smršťovat a tak prudce vzroste jeho teplota, která nastartuje syntézu helia na těžší prvky -zejména pak uhlík a kyslík. Silně se zahřeje i vrstva ležící nad jádrem (kde ještě nějaký ten vodík zbyl) a tak se začne i se syntézou vodíku ve vrstvě mimo jádro. To má za následek to, že hvězda mnohonásobně zvětší svůj objem, avšak jeho hmotnost zůstane zachována. Kvůli nárůstu objemu však poklesne jeho teplota a tím se změní i jeho barva, která se přesune do oblasti oranžové až červené -stane se z něj rudý obr.

 

Image credit: Archange1Michael


 

Jakmile dojde méně hmotným hvězdám vodík (který byl spalován ve vnějších vrstvách) začne odhazovat svou vnější hmotu v podobě slupek do okolního prostoru, kde z této hmoty později vznikne planetární mlhovina. Postupně hvězda odhodí veškerou svou hmotu kromě velmi hustého jádra do svého okolí a jádro je tak to jediné, co ze původní hvězdy přežije. Protože se bavíme o hvězdách, které jsou vcelku malé (z větších hvězd se nestane rudý obr, ale tzv. rudý veleobr), je i jádro relativně malé -je však dost hmotné a disponuje silnou gravitační silou. Příběh bílého trpaslíka se teď dělí a to pouze v závislosti na tom, jedná-li se o dvojhvězdu nebo ne.

 

Credit: NASA, ESA and G. Bacon (STScI)

 

 

  • Pokud má hvězda poblíž nějakého hvězdného společníka -nejlépe pokud se jedná o dvojhězdu, je možné, že začne bílý trpaslík vysávat hmotu ze svého hvězdného souseda a zažehne tak znovu na svém povrchu termojadernou reakci. Z velké vzdálenosti to pak můžeme vnímat jako výrazné zjasnění hvězdy, kterou jsme ještě včera mohli pozorovat jen jako hvězdu velmi slabou nebo pro nás mohla být dokonce zcela nepozorovatelná.

 

  • Pokud však bílý trpaslík poblíž žádného hvězdného souseda nemá, už nikdy termojadernou reakci nenastartuje a začne pozvolna chladnout. Takový příběh čeká i naše Slunce, nemá totiž v blízkosti nikoho, z koho by mohlo později vysát hmotu. Předpokládá se, že po vychladnutí se z bílého trpaslíka stane velmi tmavý objekt, který už nikdy nebude vyzařovat ani světlo ani teplo.. stane se z něj černý trpaslík.

 

Author: Archange1Michael

Zajímá vás vesmír ? Přidejte se k mé skupině na facebooku.