Oblaka druhu altocumulus patří mezi oblaka středního patra troposféry. Slunce skrz ně snadno prosvítá a oblaka mají vždy světlé zbarvení - nejčastěji bílé a jen místy šedé. Na obloze často tvoří formace či uskupení několika větších obláčků různých tvarů s jasně ohraničenými okraji. Mohou se ovšem vyskytovat i jako zcela izolované oblaky.

 

Altocumulus stratiformis

Typický příklad oblaků druhu altocumulus.

 

 

 

Ačkoliv je klasifikace oblaků dosti náročná disciplína, u oblak tohoto typu je identifikace poměrně jednoduchá a nenáročná. Oblaka altocumulus bychom si mohli nejsnáze splést s oblaky cirrocumulus. Narozdíl od nich ale altokumuly dosahují větší velikosti (úhlově), mají jasně ohraničené okraje a jsou mnohem běžnější. 

 

V drtivé většině případů jsou oblaka druhu altocumulus tvořena kapičkami vody. Na oblacích tohoto druhu tedy většinou nevznikají optické jevy spojedné s ledovými krystalky (ačkoli jistě i zde existují výjimky), ale často se můžeme naopak setkat s optickými jevy související s vodními kapičkami - tedy s oblačnou irizací a nebo korónou.

Iridescent altocumulus (brightness adjusted)

Výrazná irizace může potvrdit naši domněnku, že jde o oblaka středního (a ne vysokého) patra. 

Tyto barvy vznikly interferencí světla na mikroskopických kapičkách vody v oblaku.

 

 

 

Pokud jde o různé variace těchto oblak, je jich celá řada, ale identifikace není tak komplikovaná, jako u jiných typů oblak. Pokusím se zde na několika fotografiích ukázat některé typické znaky, kterými se oblaka altocumulus vyznačují. Oblaka altocumulus jsou téměř vždy bíle nebo šedě zbarvena. Je to dáno tím, že oblakem prosvítá světlo ze slunce. Pokud je oblak neprůsvitný a není přes něj vůbec sluneční kotouč možné zahlédnout, jde o oblak altocumulus opacus.

 
 

Pokud skrz oblak sluneční kotouč snadno prosvítá, můžeme oblak pojmenovat jako altocumulus translucidus (průsvitný). Tím však klasifikace nekončí - vlastně teprve začíná. U oblaků altocumulus je běžné, že pokrývá významnou část oblohy a nebo alespoň utváří menší skupinky oblaků. Jsou-li mezi jednotlivými obláčky mezery, můžeme oblaku přiřadit výraz perlucidus. Máme tím na mysli, že mezi oblaky jsou (třeba jen velmi malé) mezery, kterými prosvítá modrá obloha. Pokud oblak tvoří vrstvy, zaujímá významnou část oblohy nebo ji dokonce pokrývá celou, přiřadíme mu navíc ještě výraz stratiformis.

 
Altocumulus stratiformis translucidus perlucidus 
Oblaka mohou mít dlouhá jména - altocumulus stratiformis translucidus perlucidus. 
 
 

 

 
 
 

Oblaka altocumulus translucidus jsou relativně vzácná a podle mého názoru jde o jedny z nejkrásnějších typů oblak vůbec. Jsou totiž dokonalé průsvitná.

 

Altocumulus translucidus

Oblaka altocumulus stratiformis translucidus perlucidus

Altocumulus, který tvoří vrstvy a pokrývá značnou část oblohy můžeme označit jako altocumulus stratiformis. V některých příadech může jít o přechod mezi oblaky altocumulus a altostratus. Oblaka na obrázku vznikaly ještě před východem slunce v podobě průsvitné, zvlněné oblačnosti. Postupně, jak se slunce vyhupovalo nad obzor, oblaka mohutněla až nakonec pokryla celou oblohu. 

Altocumulus stratiformis undulatus above Stratus

Altocumulus stratiformis undulatus

Někdy se oblaka altocumulus skutečně rozprostřou po celé obloze a může se zdát, že bychom je měli zařadit spíše k oblakům typu altostratus. Platí ovšem pravidlo, že pokud oblaka obsahují mezery, kudy prosvítá modrá obloha, měli bychom jej nazvat spíše jako oblak altocumulus stratiformis (případně perlucidus). U některých stratiformních typů je jasně patrný směr jejich pohybu. Oblačnost, která jakoby plula z jednoho bodu na obloze označujeme jako radiatus. Na opačné straně obloze se tato oblaka zase zdánlivě sbíhají. Jde o podobný efekt, jako u železničních kolejí. Koleje se z našeho pohledu v dáli sbíhají, ale ve skutečnosti jsou si rovnoběžné.

 

Altocumulus stratiformis undulatus radiatus

Altocumulus stratiformis undulatus radiatus

Altocumulus lenticularis se zase vyznačuje typickým čočkovitým tvarem, kdy je oblak jasně ohraničen seshora a také zespoda. Oblaka altocumulus lenticularis patří mezi jedny z oblak, která si s jinými typy oblaků můžeme splést jen velmi zřídka. Tato oblaka vznikají typicky nad terénními překážkami - typicky nad kopci. 

Altocumulus lenticularis

Jasně ohraničená čočkovitá oblaka altocumulus lenticularis.

Oblaka altocumulus undulatus se zase vyznačují tím, že jsou velmi výrazně zvlněna. Toto zvlnění mají na svědomí opět terénní nerovnosti a podobná oblaka se řadí mezi tzv. orografickou oblačnost.

 

Altocumulus undulatus

Altocumulus undulatus. Dobře je viditelný i optický jev (tzv. koróna) kolem slunce.

Barvy koróny vznikají lomem světla v mikroskopických kapičkách vody v oblacích.

Zvláštním typem je altocumulus castellanus. Tento oblak bývá předzvěstí bouře nebo alespoň upozorňuje na přítomnost silného vzestupného proudění. Vyznačuje se jasně ohraničenu plochou základnou - ovšem v horních částech se oblak výrazně rozpíná směrem vzhůru a může tak připomínat hradby nebo cimbuří (proto castellanus). Zvláště, pokud tato oblaka pozorujeme v ranních hodinách, můžeme počítat se silnými bouřkami. Ostatně, altocumulus castellanus je jeden z oblaků, ze kterých vznikají bouřky.

 

Altocumulus castellanus

Altocumulus castellanus s plochou základnou a výrazným vertikálním rozvojem.

Dalším zvláštním typem je altocumulus mammatus. Jako mammatus označujeme podivné útvary ve spodní části oblaku, které tvarem připomínají ženská prsa (proto mammatus). Tyto oblačné tvary zřejmě souvisí s tím, že nad vzestupným prouděním převládlo proudění sestupné a oblak se pomalu, ale jistě rozpadá. Oblaka mammatus se typicky utváří pod kovadlinou bouřkových oblaků a výskyt u oblak altocumulus je tedy spíše vzácný.

Altocumulus mammatus (virga)

Na osvětlené straně oblaku se utváří oblačné tvary připomínající ženské poprsí.

Vzácným typem je altocumulus virga. Jako virga označujeme déšť, který nedosahuje zemského povrchu - v důsledku tření se vodní kapičky při volném pádu vypaří. Tento jev není v souvislosti s oblaky středního patra nijak častý, ale lze jej naopak považovat spíše za vzácnost.

 

Altocumulus mammatus (virga)

Z tohoto oblaku prší, ovšem vodní kapky zanikají ještě před dopadem na povrch.