Oblaka altostratus patří mezi oblaka středního patra troposféry. Spolu s oblaky druhu cirrostratus a nimbostratus se oblaka altostratus dále řadí mezi tzv. vrstevnatá oblaka, což ostatně vidíme už z jejich názvů (stratus = oblačná vrstva). Pro vrstevnatou oblačnost je typický velký plošný a relativně malý výškový rozsah. Často tak na obloze zabírají její značnou část (ne-li celou oblohu). Dalo by se říct, že “altostraty“ jsou tmavší než “cirrostraty“, ale světlejší než “nimbostraty“. Typickým zástupcem těchto oblak je druh altostratus opacus, skrz které prosvítá slunce.

Altostratus opacus

Nebyly nalezeny žádné záznamy.

Ačkoliv vás to možná překvapí, může i z oblaků středního patra pršet. Pokud pozorujeme u oblaku altostratus srážkové pruhy táhnoucí se až k zemskému povrchu, označujeme oblak jako altostratus praecipitatio.

Altostratus praecipitatio

Nebyly nalezeny žádné záznamy.

Co se týče identifikace tohoto oblaku na obloze, nejde úplně o nic složitého, ale ani úplně jednoduchého. Celé to komplikuje ještě fakt, že skrz tato oblaka sice může, ale také nemusí prosvítat slunce - záleží na konkrétním oblaku a jeho výškovém rozsahu. Pokud skrz něj slunce prosvítá, můžeme oblak označit jako altostratus translucidus.

Altostratus translucidus

Nebyly nalezeny žádné záznamy.

Altostratus může mít podobu zcela obyčejné, šedé oblačnosti bez jakýchkoli detailů, ale často se také můžeme setkat s jeho zvlněnou podobou, kterou bychom označili altostratus undulatus.

Altostratus undulatus

Nebyly nalezeny žádné záznamy.

Jak již jsem zmínil, i z oblačnosti typu altostratus mohou vypadávat srážky. Pokud pozorujeme pod "altostratem" srážkové pruhy, které nedosahují zemského povrchu, označujeme tuto variaci jako altostratus virga. Altostratus virga je přitom častější, než altostratus praecipitatio, u kterého se srážky při volném pádu k zemi nevypařují.

Altostratus virga

Nebyly nalezeny žádné záznamy.

Co se týče identifikace oblaků tohoto druhu na obloze, není to nic složitého, ale ani úplně jednoduchého. Tato oblaka bychom si mohli splést s oblaky druhu stratus, cirrostratus nebo nimbostratus. Oblaka stratus vznikají jako mlha, a tak je můžeme ve většině případů ihned vyloučit. “Cirrostraty“ většinou nepřicházejí v úvahu díky tomu, že mají vžrazně světlé zbarvení, často na nich lze pozorovat halové jevy a nikdy z nich nevypadávají srážky. To se o oblacích altostratus tak úplně říci nedá. Jsou spíše šedé nebo namodralé, halové jevy na nich nepozorujeme a srážky z nich sice vypadávají, ale jen velmi slabé. Tím se také značně liší od “nimbostratů“, skrz které slunce nikdy neprosvítá a srážky z nich vypadávající mají dlouhého trvání. 

 

 

Velmi zjednodušeně by se tedy dalo říct, že “altostraty“ jsou tmavší než “cirrostraty“, ale světlejší než “nimbostraty“ a pokud z nich prší, pak jen velmi málo a déšť často ani nedosahuje povrchu Země.