Acháty patří mezi moje nejoblíbenější minerály. Jejich chemické složení a systematika je také poněkud složitější, než jak je tomu u jiných polodrahokamů. Někdo acháty řadí mezi chalcedony - já jsem se rozhodl pro ně vytvořit samostatnou skupinu a to zejména kvůli lepší přehlednosti. Přestože je tato rubrika věnována zejména achátům, narazíte zde místy i na chalcedon či jiné SiO2 hmoty. Je to opět z důvodu přehlednosti. 

 

 

Achát je definován jako minerál tvořený vrstvičkami chlacedonu, opálu a křemene. Ačkoliv se tuší, jakým mechanismem acháty vznikají, dodnes není tento proces zcela objasněn - některé otázky stále zůstávají nezodpovězené. Acháty pravděpodobně vznikají průběžným usazováním SiO2 roztoku v bublinách plynu v magmatu. Z nějakého důvodu sem tato hmota proniká a usazuje se. 

Často můžeme na kameni najít místa, kudy do prostoru vzduchu křemičitý roztok pronikal - taková místa nazýváme inflow (vtokový kanál) a na jednom kameni jich můžeme často pozorovat hned několik. Někdy mají acháty podobu geod - tedy jakýchsi dutin, které jsou uvnitř ještě vyplněny manšími krystaly křemene (křišťál, ametyst a vzácně i citrín). Znamená to, že křemičitého roztoku nebylo v magmatu dost na to, aby vyplnil celý prostor bubliny, a tak později došlo i na krystalizaci.

 

Jakmile se magma i s peckami achátu dostane na povrch, vychladne a začne zvětrávat (rozpadá se působením větru, vody a dalších erozních procesů). Protože je ale křemen vůči zvětrávání odolnější než hornina, ve které se nachází (kdysi byla tato hornina s acháty nazývána melafyr, dnes se spíše využívá termínu čedič či bazalt), můžeme dnes tyto "zkamenělé bubliny" sbírat a žasnout nad jejich krásou. Ta je ovšem ukryta uvnitř - proto se acháty řežou a následně brousí. Ani acháty však nejsou nezničitelné - jejich krásu příroda často kompenzuje nehezkými prasklinami či deformacemi. Najít velký, neporušený achát s bohatými barvami a dokonalou kresbou je velká vzácnost.

 

Každý achát je naprosto jedinečný. Podobně jako u sněhových vloček ani zde nenajdete žádné dva naprosto stejné. Mohou se výrazně lišit co do velikosti, tak i tvarem kresby a barevností. Podle tvaru kresby rozlišujeme několik typů achátů. Mezi nejznámější a nejpoužívanější termíny pak patří acháty páskové a okaté. Páskový achát se vyznačuje výraznou kresbou, která kopíruje tvar dutiny. Typickým znakem okatého achátu jsou pak téměř dokonalé kružnice.

Páskový achát

Co se chemie týče, jedná se v podstatě stále o jeden a ten samý vzorec. Jediný větší rozdíl je v množství a podobě prvků, které vstupují do krystalové mřížky (Fe, Mn..). Do struktury však mohou vstoupit i některé minerály (hematit, rutil..) - hovoříme pak o tzv. inkluzích. Všichni tito vetřelci mají velký vliv na výslednou podobu polodrahokamu a i podle vstupujících prvků rozlišujeme některé zvláštní typy achátů. Typickým takovým příkladem je dendritický achát - často se jedná o průhledný chalcedon s keříčkovitými útvary. Někdy mají inkluze tvar peříček - v takovém případě hovoříme o achátu peříčkovém.

Dendritický achát

Peříčkový achát

Nebyly nalezeny žádné záznamy.

Jak už bylo řečeno, jsou v této skupině zahrnuty i chalcedony a jiné SiO2 hmoty, které jsou achátům velice blízké. Můžete mě tedy obvinit za to, že jsem tuto rubriku nazval acháty, když bych ji měl nazvat spíše SiO2 hmoty. Věřím ale, že i vám je aktuální název rubriky mnohem bližší a zahrnuje do této rubriky i trochu tajemna - kdo ví, co se uvnitř každého kamene ukrývá ?

 

 

Fotografie těch nejzajímavějších achátů z naší sbírky najdete v galerii na flickru.

 

Agate gallery

Také sbíráte minerály ? Přidejte se k mé skupině na facebooku.jhgjgjhg