Chlority, podobně jako slídy, patří mezi fylosilikáty. Mají tedy pár vlastností společných - zejména bazální štěpnost. V polarizačních mikroskopech se od nich ale v mnohém výrazně liší. Chlority se v PPL vyznačují světle zelenou barvou.

Chlorite (30 µm thin section, PPL)Chlorite (30 µm thin section, XPL)

 

Po zkřížení vykazují anomální interferenční barvy, které neodpovídají Newtonovu schématu. Jedná se zejména o odstíny modrošedé, modré, fialové a hnědé. V mnoha případech se ve skutečnosti díváme na produkty přeměn biotitu, které podléhají tzv. chloritizaci.

Chlorite pseudomorph after biotite (30 µm thin section, XPL)

Když si budete výbrus prohlížet v XPL, měly by vás všechny tyto podezřelé barvy upozorňovat na možnou přítomnost chloritů. Ověřit si to můžete tak, že přepnete do režimu PPL a zkontrolujete, zda nejsou zelené. Pokud ano, s velkou pravděpodobností jsou to právě chlority.

Chlorite (30 µm thin section, XPL)

Chlority hledáme v PPL. Pátráme po nepravidelných, nazelenalých krystalech s rovnoběžně vyvinutou štěpností. Po zkřížení mají chlority anomální hnědé, šedé, modré až fialové interferenční barvy.