Granáty představují velkou a vcelku složitou skupinu relativně hojně se vyskytujících minerálů, která ovšem v polarizační mikroskopii působí velmi jednoduše. Mají totiž jeden zvláštní identifikační znak, díky kterému se je naučíte rychle poznávat. O tom ale až později. Teď si granáty trochu charakterizujme.

Garnet (30 µm thin section, PPL)

Krystaly granátu tvoří za ideálních růstových podmínek průsvitná (bezbarvá) izometrická zrna - taková, kdy se minerál snaží co nejvíce napodobit tvar koule. V praxi se nejčastěji setkáme s osamocenými krystaly, které budou mít tvar mnohoúhelníku či oválu. Mohou být ale i "nahlodané" nejrůznějšími roztoky, neboť granáty nejsou příliš chemicky stabilní. Granáty se ve výbruse dále vyznačují drsným reliéfem podobně, jako biotit.

Garnet (30 µm thin section, PPL)

Granáty bývají nepravidelně popraskané (nedokonalá štěpnost) a mívají vystupující reliéf. Vystupující reliéf je zajímavý znak, který ovšem ne vždy můžeme vhodně využít. Ukazuje nám na relativně velký rozdíl v indexu lomu našeho minerálu a minerálů v jeho okolí, takže závisí na tom, čím je který minerál obklopen. V praxi to vypadá tak, že když má náš minerál vyšší index lomu, potom výrazně vystupuje z výbrusu - je nepřehlédnutelný. Pokud má menší index lomu než krystaly v okolí, pak jsou nepřehlédnutelné spíše krystaly v jeho okolí. Pokud jsou indexy lomu srovnatelné, vystupující reliéf nepozorujeme.

 

Kelyphitic rim on garnet  (30 µm thin section, PPL)

Na tomto snímku má granát navíc tzv. kelyfitický reakční lem. Jde o pseudomorfózu směsi minerálů (pyroxenů, spinelidů a někdy i amfibolů) po granátu. V praxi to vypadá tak, že je původní krystal granátu částečně (na okrajích) přeměnen v jiné minerály a je tedy obklopen prstencem s jinými optickými vlastnostmi.

 

 

 

Všechny tyto znaky jsou typické pro granát a ve výbruse se s nimi určitě setkáte. K bezpečnému určení granátu to nestačí, ale přesto se jedná o jeho nejdůležitější znaky. Důležité jsou proto, protože bez nich nemůžeme granáty  najít. Podle mého názoru jde spíše o pocitový vjem, který si můžete ke granátům přiřadit a za všech situací se podle něj orientovat. Stručně řečeno jde většinou o bezbarvý, mnohoúhelníkový osamocený krystal s drsným povrchem, nedokonalou štěpností a případně s vysokým reliéfem.
 

Garnet (30 µm thin section, PPL)

Není důležité pamatovat si přímo termíny jako nedokonalá štěpnost, izometrický tvar.. ale zapamatovat si, jak granát v PPL vypadá. K tomu vám jistě pomohly už jen ty 4 fotografie, na kterých jsou všechny tyto vlastnosti dobře vidět. To, že jde skutečně o granát, si pak bezpečně ověříme jednoduše tím, že zkřížíme. Snímek dole je stejný jako snímek nahoře, jen je v režimu XPL.

Garnet (30 µm thin section, XPL)

Granát kompletně zhasl (zčernal). To, co jsem vám právě ukázal, je asi nejpikantnější poznávací znak v celé polarizační mikroskopii, kterým se vyznačují jen některé minerály. Chovají se tak všechny minerály krystalizující v krychlové soustavě (takže nejen granáty, ale také např. fluorit či spinel). A je ještě jedna látka, která podobně zhasíná - sklo. Ať už sklo vulkanické, které je součástí výlevných hornin nebo sklo, na kterém je přilepený výbrus. S vulkanickým sklem by problém být neměl (vyskytuje se u výlevných hornin, kde na granát nenarazíte), ale že si granát spletete s obyčejným sklem - tady už jistá pravděpodobnost je. Nejde přitom o nic složitého, ale spíš zase o pocitový vjem.

Garnet (30 µm thin section, XPL)

Nejdůležitější identifikační znaky granátu v PPL je, že je bezbarvý, má vystupující reliéf a nedokonalou štěpnost. Tím se granáty jednoznačně liší od skla a ostatních minerálů. Pokud jste tedy správně identifikovali granát v PPL a po zkřížení vám krystal zhasl, neměl by zde být žádný problém.

Granáty hledáme v PPL. Pátráme po bezbarvém, izometrickém krystalu spíše mnohoúhelníkového tvaru s nedokonalou štěpností a drsným povrchem (případně vysokým reliéfem). Po zkřížení granáty kompletně zhášejí. Často jsou alterovány různými roztoky, mohou mít kelyfitický lem a často obsahoují inkluze jiných minerálů.