Olivín je nejhojnější minerál zemského pláště. Je to minerál typický pro ultrabazické až bazické magmatické horniny s vysokým podílem hořčíku a železa. Olivín lze charakterizovat jako směs převážně dvou složek - minerálů forsteritu (Mg2SiO4) a fayalitu (Fe2SiO4), které společně utvářejí krytalovou mřížku. Ve výbruse v lineárně polarizovaném světle se však obě složky jeví víceméně stejně - v PPL jsou průsvitné (bezbarvé), ale železem bohatá složka (fayalit) se může jevit jako nažloutlá či nazelenalá. Po zkřížení pak vykazuje olivín interferenční barvy druhého řádu.

 

Olivine (30 µm thin section, PPL)Olivine (30 µm thin section, XPL)

Krystaly olivínu před a po zkřížení. V PPL se jeví olivín jako bezbarvý, kdežto v XPL vykazuje velmi jasné, interferenční barvy prvního řádu. Všimněte si také naprosto nepravidelného tvaru krystalů.

 

 

 

Krystaly olivínu nejsou téměř nikdy dokonale omezené a je tedy vcelku nedůležité pamatovat si, jaký tvar má olivín v ideálních růstových podmínkách. K bezpečné identifikaci stačí vědět, že je jen málokdy krystalově omezený, že v PPL je bezbarvý a v XPL má výrazné interferenční barvy druhého řádu - samozřejmě musí následovat ještě řada úvah o tom, zda se skutečně díváme na bazický magmatit a nebo nám jen krystal ve výbruse olivín připomíná.

 

 Olivine (30 µm thin section, XPL) 

V tomto případě má krystal olivínu spíše hypautomorfní omezení - s trochou představivosti by se dalo říct, že krystal je částečně omezený krystalovými plochami. V okolí můžeme vidět další, tentokrát již téměř dokonale omezené (automorfní) krystaly.

 

 

 

Okolí krystalu olivínu po zkřížení velmi často zčerná - jde většinou o vulkanické sklo, kde nejsme schopni rozlišit jednotlivá zrna minerálů. Společně s olivínem se ve výbruse dále vyskytují pyroxeny a méně často amfiboly - o obou minerálech se budeme bavit v rámci inosilikátů. Zmiňuji je zde proto, protože kde je olivín, tam jsou téměř jistě také pyroxeny.

 

Microgeode in ultrabazic magmatite (30 µm thin section, XPL)

Zejména ve výlevných vyvřelinách se mohou vedle olivínů objevit také dutinky plynu, které mohou být sekundárně vyplněny krystaly různých minerálů a mohou tak vytvořit podobné mikro-geody.

 

 

Pokud si myslíte, že jste ve výbruse našli olivín, je důležité se dále zamyslet nad tím, zda se v jedné hornině mohou vedle olivínu vyskytovat i ostatní, vámi určené minerály. V drtivé většině případů se vám například nikdy nestane, že byste našli olivín v jedné hornině společně s křemenem. Podobně je tomu i v případě živců a muskovitu - zkrátka u typických minerálních zástupců kyselých vyvřelin, kde je zastoupení hořčíku a železa minimální, kdežto obsah SiO2 je v nich naopak velmi vysoký. Oxid křemičitý a olivín se nikdy nemají moc rádi. Pokud do horniny, kde krystalizuje olivín, pronikne roztok s vysokým obsahem SiO2, dojde většinou k přeměně olivínu na ortopyroxeny. Existují však i výjimky, jak ukazuje snímek dole.

 

 Quartz filled cavity near olivine in ultrabasic magmatite (30 µm thin section, XPL) 

Poučka, že olivín se nikdy nevyskytuje v jedné hornině společně s křemenem, není vždy platná. V tomto případě se díváme na krystaly olivínu zářící výraznými interferenčními barvami napravo. Uprostřed vidíme dutinku, mikrogeodu, která byla sekundárně po krystalizaci olivínu, vyplněna křemenem a krystaly neznámého minerálu.

 

 

 


Olivín, hluboko pod zemským povrchem, však většinou podobným přeměnám podlehne a nám po něm nezbyde jediná stopa - atomy podílející se na tvorbě olivínu se stanou součástí jiných minerálů. Najít tedy olivín na zemském povrchu je vzácnost. Znamená to, že musel být olivín v hornině zemského pláště velmi rychle vynesen na povrch, aniž by přitom byla narušena chemická stavba horniny. Olivín se na zemském povrchu vyskytuje nejčastěji v bazaltech - výlevných vyvřelinách, ve kterých tvoří tzv. nodule. Na zemském povrchu však ovlivín rychle zvětrává.

 

Ve výbrusech se nejčastěji můžeme setkat s procesem, kdy je olivín serpentinizován. Olivín není chemicky stabilní a často podléhá přeměnám na minerály serpentinové skupiny. Serpentiny olivín velmi často alterují (nahrazují) a my tyto přeměny můžeme v polarizačních mikroskopech pozorovat. Ty mohou vést, společně s již zmíněnými identifikačními znaky, nejen k bezpečné identifikaci minerálu v hornině, ale i k výpovědi o tom, čím si tato hornina prošla.

 

 

Serpentinization process (30 µm thin section, XPL)

Dobrá ukázka serpentinizace olivínu. Krystal olivínu je rozpraskaný mnoha žilkami, které byly vyplněny minerály serpentinové skupiny. Ty se v PPL jeví jako bezbarvé a po zkřížení mají černou barvu - mají tedy podobné optické vlastnosti, jako vulkanické sklo a může být velmi obtížné je od sebe odlišit. V obou případech však můžeme s jistotou říci, že se díváme na minerál olivín.

Olivín nejsnáze najdeme v XPL. Pátráme po interferenčních barvách druhého řádu. Olivín většinou najdeme v podobě nepravidelných krystalů v magmatických horninách, kde je často nahrazován minerály serpentinové skupiny. Objevit se však může i v mramorech. V PPL je většinou bezbarvý. Téměř nikdy se nevyskytuje spolu s křemenem.