V této rubrice bych se chtěl zaměřit na geologické struktury - jejich vznik, popis a také zajímavosti, jaké lze pomocí těchto struktur o horninovém celku zjistit. V geologii se s termínem struktura setkáváme i v petrologii, kde jako strukturu označujeme znaky hornin jako jsou např. velikost, tvar a omezení minerálních zrn, které jsou většinou okem nepozorovatelné. Ve strukturní geologii strukturou myslíme jakýkoliv horninový útvar ať už dosahuje velikosti jen pár milimetrů nebo stovek kilometrů. Řadíme sem např. vrásy, pískovcové brány, zlomy, ale i sopky nebo pohoří. 

 

Assymetrical and chevron folds (annotated)

Vrásy - geologické struktury, kterými se budeme zabývat podrobněji.
Podíváme se zejména na vznik, klasifikaci a popis vrás.
Brno - Hády

 

 

Rozhodl jsem se, že v této rubrice využiji i termíny, které by se hodilo vysvětlit spíše v rámci stratigrafie. Věřím totiž, že bude lepší fotografie popsat v rámci jedné rubriky. Příkladem může být tato fotografie diskordantně uložených druhohorních sedimentů na zvrásněných paleozoických vápencích. Červená linie, která odděluje dva (z hlediska času relativně vzdálené) sedimentační cykly, se nazývá diskordance. Starší sedimenty byly zvrásněny, poté erodovány až na nich došlo téměř vodorovně k ukládání mladších sedimentů. Za mnoho milionů let budou možná i tyto sedimenty zvrásněny, erodovány a vodorovně na nich budou spočívat ještě mladší sedimenty.

 
 
Discordance between mesozoic and paleozoic sediments (annotated)
V rámci této rubriky narazíme i na spíše statigrafické termíny - např. diskordanci.
Diskordance je ostrá hranice mezi dvěmi sedimentačními událostmi.
Vede vždy zhruba vodorovně s uložením mladších (nadložních) vrstev.
Brno - Hády
 
 
 

Zabývat se budeme i strukturami menších měřítek a jejich souvislostmi s mnohem většími horninovými celky. I nepatrné a na první pohled umělé struktury mohou mnoho vypovídat o zcela přirozených procesech, stavbách a vztazích mezi horninovými celky i tam, kde bychom je nečekali. Příkladem může být tento nález akrečních stupňů na tektonickém zrcadle v suti pod skalním profilem v brněnském hádeckém lomu. Pokud bychom tuto strukturu přiložili k místu, odkud vypadla a nebo ji našli přímo ještě ve skále, mohli bychom snadno určit, kterým směrem se kra v podloží pohybovala vůči kře v nadloží. Obě kry v takovém případě většinou odděluje podobně rýhovaná zlomová plocha někdy i s akrečními stupni.

 

Slickenside & slickenfibres (fault structures) annotated

Tektonické zrcadlo s akrečními stupni - struktura vypovídá o vzájemných pohybech dvou hornin.
Kalcitové akreční stupně (schůdky) a striace (rýhováním) ukazují na relativní posun dvou bloků.
Brno - Hády

 

 

Geologické struktury v sobě ovšem nezachovávají pouze stopy po dávných pohybech a deformacích. Nesmíme zapomínat i na struktury, které mohou být klíčem k poznání dávného přírodního prostředí nebo dokonce přímé doklady určitého chování zvířat. Dodnes se v sedimentárním záznamu v určité formě zachovávají stopy po lezení nebo například doupata a nory některých živočichů. Bez nadsázky bychom mezi geologické struktury mohli směle zařadit i fosilie. I orientace zkamenělých schránek vodních živočichů mohou být koneckonců klíčem k určení charakteru proudění.

 

Ripple marks

Čeřiny - geologická struktura, která může mnoho vypovědět o dávném sedimentačním prostředí.
Podle orientace čeřin jsme schopni určit osu proudení (z našeho pohledu vertikální).
Už ale nedokážeme říct, zda voda z našeho pohledu tekla vzhůru nebo dolů.
Není ale těžké představit si nyní charakter (zejména rychlost) proudění.
Jednotlivé čeřiny od sebe dělí zhruba 1 cm.
Brno - Hády