Tento článek slouží zejména pro seznámení se s tím jak vznikají typické letní bouřky, ale seznámíte se zde i se základní klasifikací bouřkových a kupovitých oblaků, které vznikají z horka (konvekci - tedy prouděním tepla v atmosféře a jeho zásadním vlivem na růst oblaků.. proto ten pojem konvektivní jevy). Je zde laicky popsáno, jak nejčastěji vznikají, jak se vyvíjí a také jak zanikají bouřková oblaka. Pokud by vás zajímala souvislost oblaků druhu cumulus, altocumulus, cumulonimbus s bouřkami, doprovodná oblaka, supercely a nebo blesky o něco detailněji, než je popsáno v tomto článku, můžete se podívat dále do příslušných podrubik, kde je dané téma zpracováno mnohem detailněji. 

Jeden z prvních ukazatelů toho, že může vzniknout bouře, je přítomnost oblaků cumulus congestus. Tato oblaka jsou typická svou povahou bílých, nadýchaných oblaků, často masivní povahy s výraznou, tmavě zbarvenou základno (kondenzační linií). Vyznačují se květákovitými strukturami s ostrými okraji. Jsou ukazatelem přítomnosti silných vzestupných proudů a po čase se mohou nejčastěji z těchto kupovitých oblak vyvinout oblaka bouřková. Zvláštním příkladem těchto oblak je pak towering congestus. Izolovaný kupovitý oblak s výrazným vertikálním rozvojem, který vzhledově může připomínat věž.

Cumulus congestus

14. Květen 2015

Čtrnáctého května jsem na tomto webu psal o oblacích druhu cumulonimbus. Když jsem článek dokončil (bylo skoro poledne), zaslechl jsem typický zvuk kapek dopadajících na naše okna. Když přes nás oblak přešel, pozoroval jsem ohromná oblaka druhu cumulus congestus, pro která jsou tyto krátké letní...

Towering congestus

Bouřka ale nemusí nutně vznikat z oblaku druhu cumulus. Může se stát, že bouřkový oblak vyroste i z oblačnosti středního patra - tuto výjimku tvoří oblaka altocumulus castellanus. Tato oblaka připomínají svým vzhledem towering congestus, ale vyskytují se ve skupinách, ve větší výšce a mají společnou základnu, která je umístěna ve větší výšce než základna oblaku druhu cumulus. Tato oblačnost vzniká při nestabilitě v atmosféře, což je příznivé prostředí pro vznik bouře. Pokud ráno pozorujeme oblačnost tohoto druhu, je téměř jisté, že bude bouřka - jde o další indikátor silných vzestupných proudů.

Altocumulus castellanus

O všech oblacích, o kterých jsme se doteď bavili, bychom neměli mluvit jako o bouřkových, nýbrž jako o kupovitých. Jistě, mohou se z nich bouřky vyvinout, ale ve velkém množství případů tomu tak vůbec být nemusí a oblaka se budou dále vyvíjet úplně jinak. Rozeznat, zda se kupovitý oblak již proměnil v bouřkový, který může produkovat blesky, hromy a silná krupobití, nemusí být vůbec jednoduché. Pokud ale chceme mluvit o vývoji bouřkových oblak, nesmíme tuto fázi přeskočit. Obzvlášť tato fáze je totiž klíčová pro přesnou identifikaci oblaků a pro pozorovatele na zemi je velmi důležitá a užitečná.

 

 

Kdy má tedy smysl již hovořit o bouřce ? Jistě, základními rozpoznávacími znaky, které nás upozorní na to, že se jedná o bouřkový oblak, jsou hromy, blesky případně také kroupy. Co když ale ničeho podobného nejsme svědky (jsme např. příliš daleko) nebo ani být svědky nemůžeme (ještě nehřmí, neblýská se ani nepadají kroupy) ? Můžeme i tak již oblak považovat za bouřkový ? Odpověď zní ano a tuto fázi, kdy se oblak kupovitý mění na oblak bouřkový, můžeme rozpoznat díky několika velmi nenápadným znakům.

 
 

Kupovitá oblaka pod vlivem silných vzestupných proudů mají tendenci stoupat do vyšších poloh a za vhodných podmínek pro útváření bouřkových oblaků budou také mohutnět. To se při pozorování ze země projevuje tak, že oblak narůstá a v nejvyšších místech se také začne rozprostírat do okolí. Dojde k utváření mohutných struktur, které se podobají hlávkám květáku a v jejich nejvyšších polohách oblak začne ztrácet obrys. Okraje oblaku jakoby ztrácely své ostré okraje. S trochou štěstí uvidíme již v této fázi první bleskové výboje. Takový oblak, který působí spíše jako přerostlý cumulus congestus, nese pojmenování cumulonimbus calvus (plešatý). V mnohém se od něj ale liší.

Cumulonimbus calvus

Rozlišit, zda se jedná o cumulus congestus a nebo už cumulonimbus calvus může být mnohdy obtížné. Zvláště ve chvíli, kdy před sebou máme velmi dobře vyvinutý congestus. Hranice mezi kupovitým a bouřkovým oblakem není přesně definovaná. Pomoci by nám měly zejména blesky a mlhavé okraje oblaku, které již patří k základní charakteristice bouřkových oblaků. Pokud nad vrcholky oblaku zpozorujeme mlhavý závoj (někdy i několik nad sebou), můžeme již oblak směle označit jako bouřkový. Jedná se o ledovou čepičku, tzv. pileus.

Od zbytku oblaku se pileus výrazně liší složením a vzhledem. Obě vlastnosti spolu úzce souvisí. Zatímco pileus je tvořen ledovými krystalky (které utvářejí mlhavé, vláknité struktury), zbytek oblaku tvoří mikroskopické kapičky vody (které utvářejí jasně ohraničená nadýchaná mračna). Od této chvíle (pokud bude oblak úspěšně pokračovat v růstu) se bude nad touto hranicí dále rozšiřovat oblak složením odpovídající ledovým krystalkům. 

 

Oblak cumulonimbus calvus se ve většině případů vyvine v druhý typ bouřkového oblaku, který má název cumulonimbus capillatus (vlasatý). Ten se od prvního typu liší tím, že ve svrchní části nabývá výrazné vláknité podoby. Oblaka tohoto typu osobně považuji za vůbec nejfotogeničtější oblaka vůbec a to obzvlášt v době, kdy zapadá slunce - oblak tak nabývá nejen úžasných tvarů, ale postupně vystřídá i nespočet barevných odstínů.

 

Dalším typickým znakem bouřkových oblaků je mimochodem i to, že dosahují do nejvyšších vrstev troposféry. V troposféře platí jedno jednoduché pravidlo - s rostoucí výškou teplota klesá. Toto pravidlo však platí jen v určitých vrstvách atmosféry. Ve stratosféře je tomu přesně naopak, a proto byla mezi troposférou a stratosférou definována hranice, které říkáme tropopauza. Bouřková oblaka dosahují až k tropopauze, která v naší zeměpisné šířce odpovídá zhruba výšce desíti kilometrů nad zemským povrchem. 

 

cumulonimbus capillatus incus
 
 

Jakmile na ni narazí, jsou nuceni se buďto přizpůsobit stratosférickým podmínkám a nebo pokračovat v růstu pod touto hranicí v podmínkách troposférických  - proto jsou bouřková oblaka v poslední fázi vývoje nahoře výrazně zploštělá a rozvíjejí se již spíše jen do svého okolí. A protože pozorovatelům na zemi připomínala tato oblaka svým tvarem kovadlinu, objevilo se toto slovo v latinské podobě i v jejich klasifikaci. Závěrečnou fázi bouřkového oblaku tedy nazýváme cumulonimbus capillatus incus. Někdy si také můžeme i bez pomoci meteorologického radaru dovodit, kterým směrem se bouřkový oblak pohybuje. Proudění vzduchu totiž způsobuje, že je závětrná část oblaku výrazně protažená ve směru proudění, které je opačné ke směru pohybu bouře.

Cumulonimbus capillatus incus

19. Červenec 2015

Na Moravě tehdy panovalo obrovské sucho, teploty dosahovaly 38°C a všichni doufali, že brzy přijde nějaká bouřka, která tyto teploty alespoň na pár dnů ztlumí. A pak konečně přišla dlouho očekávaná bouře - která ale, přiznejme si, nepřinesla zrovna to, co jsme očekávali. Alespoň ne tady. Ze západu...

23. Červenec 2014

Další úžasný kumulonimbus jsem mohl pozorovat 23.7. na severovýchodní straně. Protože jsem tou dobou už o druhu těchto oblaků něco věděl, snažil jsem se skoro každý den najít oblak typu cumulus congestus a vidět tak znovu tu úžasnou proměnu v oblak typu cumulonimbus. Odhadoval jsem, který kumulus...

15. Červenec 2014

Toto byl vůbec první kumulonimbus, jaký jsem kdy na vlastní oči spatřil (tedy, možná jsem někdy nějaký viděl, ale rozhodně jsem si to tehdy neuvědomoval). Celá událost proběhla velice zajímavým způsobem. Díval jsem se tehdy v televizi na Stargate a moje máma mě potom zavolá k oknu, ať se jdu...

Výjimečně oblak může proniknout i do stratosféry v podobě tzv. přestřelujícího vrcholu (overshooting top). Jedná se o jednoznačný důkaz přítomnosti neobyčejně silných vzestupných proudů a bouře s tímto znakem lze oprávněně považovat za velmi silné a nebezpečné.

 
[overshooting top]

Přestřelující vrchol lze pozorovat například i u supercel, což jsou velmi silné bouře s vlastní rotací. Na našem území se s nimi můžeme setkat zřídkakdy, ale přesto se vyskytovat mohou. Od ostatních bouří se liší také svou výrazné delší trvanlivostí. Zatímco "obyčejná" bouřka se zpravidla do hodiny rozpadne, supercely mohou trvat i několik hodin

Supercely

27. Květen 2016

Kdybyste se dvacátého sedmého května roku 2016 podívali, co předpovídá evropský model ESTOFEX, možná byste, podobně jako já, nevěřili vlastním očím. Na tento den předpovídal tento model izolované bouřky, které by se snadno mohly proměnit v supercely. Ty jsou typické zejména silným krupobitím a...

16. Duben 2016

Přes ČR se tohoto dne prohnala zajímavá bouře, která nesla náznaky supercely. U nás na jižní Moravě bylo nad severním obzorem zataženo a vyjasňovat se začalo až ve chvíli, kdy blesková aktivita bouře už utichala. Protože bouře byla dost vzdálená, našel jsem odvahu a pokusil se i o nějaké fotografie...

25. Červenec 2014

Tohoto dne jsem byl pravděpodobně svědkem rotující bouře - supercely.

U supercel lze pozorovat celou řadu struktur, ale protože se přes naše území přežene supercela jen vzácněji (a protože problematika supercel není vůbec jednoduchá záležitost, ale vyžaduje nejen teoretické znalosti, ale i praktické zkušenosti!), nebudu se jí zde, alespoň prozatím, zabývat hlouběji. Považuji však za důležité zde alespoň upozornit na některé výrazné a snadno rozeznatelné struktury, které jsou typické právě pro supercely.

Mezi veřejností je asi nejvíce známý oblak, kterému se říká shelf cloud. Jde o oblak, který bychom našli na čelu bouře - a nemusí jít vůbec o supercelu, ikdyž právě u nich bývá shelf cloud velmi výrazný. S shelf cloudem se tedy setkáme typicky v případech, kdy se žene bouře přímo na nás. Jde o neobyčejně fotogenický oblak, který je často terčem fotografů. Má rovněž zajímavou dynamiku. Zatímco před tímto oblakem stoupá teplé proudění, z jeho vnitřní části k nám přichází studený vítr. Oblak sebou často nese silný přívalový déšť.

 

Cumulonimbus arcus

22. Červen 2015

Neuvěřitelné podívané jsem byl svědkem dva-a-dvacátého června 2015. S mou přítelkyní jsme tehdy obývali už asi měsíc náš nový byt, na kterém se mi nejvíce zalíbil balkon s dokonalým výhledem směrem na západní světovou stranu a tak bylo jen otázkou času, než odtamtud něco zajímavého zpozorujeme....

1. Srpen 2014

Toto je asi můj první shelf cloud. Byl jsme svědkem příchodu jakési vlny bouřkových mraků, které se stále blížily směrem ke mě a neustále stoupal vítr. Byl to zvláštní pocit. Po celou dobu, kdy se dalo tuto vlnu oblaků pozorovat, jsem se je snažil co nejlépe vyfotografovat. Bohužel, nejsou moc...

15. Červenec 2009

Toho dne jsme zrovna byli s rodiči na dovolené a já si pamatuji, jak byla bouře a pršelo a my mohli pozorovat tento oblak. Pravděpodobně je to shelf cloud. Autorem fotografií je můj otec.

Něco podobného, ale docela jiného, je potom stěnový oblak (wall cloud). Jde o další velký terč všech fotografů a lovců bouřek. Rozeznat od sebe wall cloud a shelf cloud může být někdy docela obtížné, ale mezi oběma strukturami jsou velké rozdíly a liší se i mechanismem vzniku. Shelf cloud např. mnohdy můžeme pozorovat jako velice dlouhý oblak, který zabírá celý horizont a najdeme ho také v jiné části bouřkového oblaku, než wall cloud. Má také jinou dynamiku.

Wall cloud

Nebyly nalezeny žádné záznamy.

Jedná se o nejníže položenou část bouře, která se vyznačuje výraznou dynamikou a právě zde můžou za vhodých podmínek vznikat nejsilnější tornáda. Pro supercely je dále typické rýhování (striations), které lze pozorovat v podobě vodorovných zářezů v nejspodní části bouřkového oblaku a v blízkosti stěnového oblaku. I tyto zářezy poukazují na rotační charakter bouře. 

Tromby

Nebyly nalezeny žádné záznamy.

Tornáda

Nebyly nalezeny žádné záznamy.

Narozdíl od plynných obrů, planety jako jsou Země nedovolují bouřím trvat více než několik hodin. Výjimku zde tvoří hurikány, se kterými se ovšem ve střední Evropě naštěstí nesetkáváme. Zánik bouře je často vyvolán tím, že vzestupné proudění zcela zanikne (např. v noci). Jiná varianta může být i ta, že nad vzestupným prouděním začne převládat proudění sestupné. Na to nás mohou upozornit zvláštní doprovodná oblaka zvaná cumulonimbus mammatus. Ačkoliv to není pravidlem, většinou se tato oblaka utváří na spodní straně kovadliny zanikající bouře. Patří mezi nejpodivnější a také nejfotogeničtější oblaka vůbec. Pozorovat je přitom lze z dosti úctihodné vzdálenosti i několika desítek kilometrů. Nejvíce na nás jistě zapůsobí ve chvíli, kdy se utvoří přímo nad námi - zvlášť v době, kdy zapadá slunce a nebo mezi nimi naopak prosvítá světlo.

Cumulonimbus mammatus

30. Květen 2015

Třicátého dubna jsem pozoroval vůbec největší oblaka druhu cumulonimbus mammatus, jaké jsem do té doby kdy viděl. Přímo přes nás totiž přecházela kovadlina bouře a tento druh oblačnosti lze v převážné většině případů pozorovat na spodní straně kovadliny již ustupující bouře. A přesně to byla tato...

2. Duben 2015

Krásná oblaka druhu Mammatus jsem pozoroval 2. dubna směrem na jiho-západ. Originální fotografie si můžete prohlédnout zde:  

14. Duben 2014

Dne 14. dubna bylo vůbec poprvé, co jsem viděl oblaka tohoto druhu. Vysktytují se na bouřkových mracích a jejich typickým rysem, kterým se vyznačují, je tvar podobný ženských prsou. Pozorovat je ale můžeme jen poměrně vzácně, protože za bouře většinou bývá tma a světlo jen málokdy dokáže tyto...

Na to, že bouře zaniká, nás může celkem spolehlivě upozornit i to, že z bouře začnou vypadávat srážky. To snadno poznáme podle srážkových pruhů pod základnou bouřkového oblaku, které (pokud dosahují povrchu Země) můžeme také úvádět po označením cumulonimbus praecipitatio. Právě srážky jsou jakýmsi ukazatelem toho, že vzestupné proudění bylo poraženo prouděním sestupným. V případě silných bouří a supercel však může bouře dlouho vytrvat.

 

Cumulonimbus praecipitatio

Jako cumulonimbus virga poté označujeme takové srážky, které nedosahují zemského povrchu. Srážky se totiž za jistých okolností mohou během volného pádu k zemi zcela vypařit. V blízkosti lze přitom často pozorovat také utvářející se roztrhanou oblačnost. Tuto zvláštnost může mít ještě celá řada dalších oblak.

Cumulonimbus virga

Jakmile vzestupné proudění zanikne úplně, začne se bouřkový oblak rozpadat. Z bouřkového oblaku může delší dobu přetrvat jen jeho nejsvrchnější část. I kdyby vzestupné proudění zaniklo, vysoká oblačnost může v podobě cirrus cumulonimbogenitus vytrvat i do následujícího dne. Tato oblačnost je hlavně v létě ukazatelem toho, jakým směrem se bude dále vyvíjet počasí.

Cirrus cumulonimbogenitus

Nebyly nalezeny žádné záznamy.

Tento článek slouží spíše pro seznámení se s vývojem, stavbou a klasifikací bouřkových oblaků s důrazem na schopnost jednotlivé jevy od sebe rozeznat. Rozhodně zde nebylo napsáno všechno, ale to hlavní, s čím se můžeme setkat i na území České republiky, tady myslím zmíněno je. Konkrétní jevy jsou detailněji popsány a doplněny o další informace, fotografie a časosběrná videa v jednotlivých částech této rubriky. Pokud byste se chtěli o bouřkových oblacích dozvědět ještě více, doporučuji navštívit tyto stránky: http://bourky.kvalitne.cz/