19. Červenec 2015

19. Červenec 2015

Na Moravě tehdy panovalo obrovské sucho, teploty dosahovaly 38°C a všichni doufali, že brzy přijde nějaká bouřka, která tyto teploty alespoň na pár dnů ztlumí. A pak konečně přišla dlouho očekávaná bouře - která ale, přiznejme si, nepřinesla zrovna to, co jsme očekávali. Alespoň ne tady. Ze západu přišel silný vítr a krátce na to se rozpršelo. Nečekali jsme dlouho a dočkali jsme se prvního blesku doprovázeného hromy, ale bouřka byla rychle ta tam a na obloze se zase objevila modrá. Co ale následovalo potom.. to stálo opravdu za to. Z balkonu jsem zahlédl oblak, který se snažím vyhledávat snad nejvíce ze všech druhů oblačnosti - oblak druhu cumulonimbus.

DSC00268

Objevil se na jižní světové straně a protože máme balkon orientovaný spíše na západ, netrvalo dlouho a ztratil se mi z dosahu. Musím se přiznat že mi to nějak moc nevadilo - napravo od něj jsem totiž čekal zrod dalšího tohoto oblaku a navíc byla celá obloha poseta oblačností a tak se většinou ani nebylo na co dívat. 

DSC00282

Situaci jsem chodil pravidelně kontrolovat na balkon a když jsem viděl, že se začíná vyvíjet už druhý kumulonimbus, který jsem toho dnes spatřil, rozhodl jsem se jít ven a pokusit se o nějaké fotografie. Tohoto rozhodnutí nikdy nebudu litovat. To, co jsem viděl, byl obrovský mrak druhu cumulonimbus capillatus incus. Byl to přesně ten, který jsem ještě před chvílí pozoroval z balkonu ale rozhodl se ho ignorovat - nebýt toho, že mě z balkonu vytáhl jeho mladší bratr, nikdy bych si ho nevšiml. 

DSC00288

 

 

Oblak zabíral značnou část oblohy a prakticky ani nebylo možné si ho nevšimnout - pokud jste se tedy zrovna dívali jeho směrem. Mohutnost tohoto oblaku mě úplně pohltila. Měl jsem tu čest už s několika oblaky tohoto druhu, ale ten pohled.. bylo to výborně načasované překvapení. Teď jsem měl plné ruce práce s tím, pořídit dostatek kvalitních fotek a plné nohy s tím, najít nějaké slušné místo, okdud by se oblaka dalo dobře pozorovat. Na jižní straně mi totiž nadále dělal společnost oblak, který jsem zahlédl z balkonu jako druhý (říkejme mu oblak č.2). Ten od té doby pěkně poporostl. Abyste si udělali představu o tom, co jsem viděl, vytvořil jsem tento panoramatický snímek, který sice nikdy nebývá nijak zvlášť kvalitní, ale je na něm zachycena téměř 180° panorama - zabírá tedy část oblohy přibližně od jihu až k severu.

 

DSC00302

Je víc než dobře patrné, že oblak č.1 nabýval mnohem větších rozměrů - k jeho vytvoření také došlo jako první a tak měl značný časový náskok. Na oblaku č.1 byly také dobře patrné doprovodné oblaky druhu mammatus, na které jsem se při fotografování také zaměřil.

DSC00309_2

Bylo to ale to jediné, co tento oblak kromě své mohutnosti nabízel. Oblak č.2 mezitím nabízel příležitost k fotografování daleko zajímavější scenerie a tak jsem se soustředil už jen na tento oblak - kvůli němu jsem sem taky v podstatě přišel. Pozorovat vývoj tohoto oblaku mě vždy fascinuje.. snad proto, že je každý jiný - podobně jako je i každá sněhová vločka originál. Oblaka tohoto druhu vznikají díky vzestupnému proudění v atmosféře, které dokáže obyčejné oblaky druhu cumulus vynést až do nejvyššího patra troposféry. Na následující fotografii si můžete všimnout oblaků napravo, které se s pomocí vzestupných proudů zvedají stále výš. Když je vzestupné proudění dostatečně silné (a když se spojí ještě celá řada dalších okolností), může z oblaků tohoto druhu vyrůst oblak, který zabírá značnou část fotografie - oblak druhu cumulonimbus capillatus incus.

DSC00317_2

Na tento oblak jsem se tedy zaměřil a čekal jsem, co se z tohoto oblaku (oblaku č.2) vyvine. V poslední fázi svého vývoje dosahují tato oblaka neuvěřitelných rozměrů a také nabývají neskonalé krásy - o čemž sice mohou svědčit moje fotografie, ale aby člověk poznal skutečnou krásu těchto oblak, musí se na chvíli odtrhnout od reality, pozastavit čas a pozorovat přírodu kolem sebe. Za celou dobu, co jsem tato oblaka fotografoval (a bylo to více než půl hodiny) se neukázal nikdo, kdo by je spolu se mnou obdivoval nebo kdo by se na chvíli zastavil a sledoval to, co se zrovna teď na obloze odehrávalo. Osobně doufám, že se tehdy na oblohu dívalo alespoň pár dalších lidí a obdivovali tato oblaka také. Narazil jsem tehdy jen na jistého rodiče, který doprovázel své děti k autu a někam je kvapně odvážel. Děti si mě všimly a zeptaly se svého rodiče: "Co to tam fotí ?". Jako dítě bych určitě ani já na tomto oblaku neviděl nic zvláštního.. ale přijde mi smutné, když ani dospělému člověku nepřijde nic zvláštního na tomto oblaku. Jde přece o tak zajímavý jev! Ne. Je to prostě mračno, stejné jako každé jiné.

DSC00317

Tato oblaka skutečně skrývají nezměrnou krásu a v plné míře se jí dostává hlavně těm, kdo ví, kde oblaka tohoto druhu hledat, co jsou vlastně zač a jak se projevují. Skutečně na tom něco bude! Jde o bouřková oblaka, která dokážou způsobit extrémní bouřky včetně krupobití a někdy se díky nim dokonce utvářejí i tornáda. Už jen tato krátká věta dodává velký respekt. 

DSC00319_2

Podívejte na tento detail zachycující vláknitou strukturu tohoto oblaku (cumulonimbus capillatus incus), díky které nese tento oblak ve svém pojmenování část capillatus. Nění tento oblak nádherný ? Abych vysvětlil, kde oblak přišel ještě k části incus dodávám, že svým tvarem oblak připomíná kovadlinu - proto doplněk incus, což znamená latinsky kovadlina - a pokud se podíváte na fotografii níže, skutečně vám může oblak připomínat kovadlinu.

 

DSC00323

Byla to neskutečně příjemná podívaná. Slunce již zapadalo pod obzor a tak se celá scéna situovala do oranžové barvy. Je velká škoda, že oblaka byla následně zakryta níže plující oblačností a nemohl jsem tak pozorovat, jak oblaka přecházejí z oranžova do červena. S výsledkem jsem však naprosto spokojen - něco takového se každý den nevidí a já na to musel čekat celý rok. Snad toto léto nabídne ještě mnoho oblaků tohoto druhu.

 

Celý průběh pozorování můžete shlédnout v této galerii.

Cumulonimbus capitallus incus

Zajímají vás přírodní vědy ? Přidejte se k mé skupině na facebooku.