ALMA (Atacama Large Millimeter Array)

ALMA je nejvýkonnějším rádiovým interferometrem světa. Prostřednictvím soustavy antén pozoruje záření přicházející z vesmíru na vlnových délkách 0,3 až 9,6 milimetru. Po úplném dokončení převýšila svou citlivostí a rozlišením všechny stávající systémy tohoto druhu. Zařízení bylo vybudováno v chilské poušti Atakama na planině Chajnantor, která leží v nadmořské výšce 5000 metrů nad mořem. Toto extrémně suché a vysoko položené místo bylo zvoleno proto, že zemská atmosféra je zde pro rádiové záření na milimetrových a submilimetrových vlnových délkách téměř průhledná.

ALMA Time-lapse sequences - June 2010 from Jose Francisco Salgado on Vimeo.

ALMA nabídne pohled do chladných oblastí vesmíru, které jsou opticky neviditelné, avšak v milimetrové a submilimetrové části spektra jasně září. Do této části spektra, stojící na pomezí mezi infračerveným zářením a rádiovými vlnami, je posunuto záření nejvzdálenějších galaxií a rozsáhlých chladných mračen v mezihvězdném prostoru. Hlavním posláním radioteleskopu bude studium galaxií, jež se tvořily na počátku vesmíru, a průzkum chemického složení hvězd a planet ve fázi jejich vzniku.

  • Základ interferometru ALMA tvoří 54 parabolických antén o průměru 12 metrů a tucet menších antén o průměru sedm metrů. Antény je možné po náhorní plošině přesouvat na různá stanoviště vzdálená 150 metrů až 16 kilometrů, díky čemuž má ALMA něco jako zoom.

  • Signály ze všech antén putují do tzv. korelátoru. Jde o jednoúčelový superpočítač, jenž obsahuje přes 134 milionů procesorů a dokáže provést 17 biliard operací za sekundu. Korelátor kombinuje a srovnává signály ze všech antén, díky čemuž ALMA funguje jako jediný obří dalekohled.

  • Rozlišení interferometru ALMA je až desetinásobně vyšší než u Hubbleova kosmického dalekohledu. Kvůli dosažení co nejlepších výsledků pozorování musí být celý systém synchronizován s přesností na triliontinu (tedy miliontionu miliontiny) sekundy. Délka trasy, kterou zachycený signál putuje od antén do ústředního počítače, musí být známa s přesností odpovídající průměru lidského vlasu. Paraboly antén, které odrážejí přijatý signál, se nesmí od ideálního tvaru lišit o více než 20 mikronů, tedy o jednu padesátinu milimetru.

  • Výstavba interferometru ALMA byla slavnostně zahájena v listopadu 2003. První parabolická anténa do Chile doputovala v dubnu 2007. V květnu 2009 byl s pomocí dvou propojených antén proveden test zařízení. V září téhož roku byla první anténa dopravena na planinu Chajnantor. První obrázky ALMA pořídila v říjnu 2011, tedy v době, kdy disponovala teprve třetinou z plánovaných 66 antén.

  • ALMA je dosud největším a rovněž nejdražším pozemním astronomickým přístrojem všech dob. S rozpočtem 1,5 miliardy amerických dolarů jde o nejambicióznější pozemský astronomický přístroj současnosti. ALMA začala provádět vědecká pozorování v druhé polovině roku 2011 a plný provoz byl spuštěn 13. března 2013.

  • Projekt vznikl v mezinárodní spolupráci východní Asie, Evropy, Severní Ameriky a Chile. Astronomové z účastnických zemí spolupracují díky regionálním centrům ALMA. V Evropě je hlavní regionální centrum v německém Garchingu nedaleko Mnichova, ostatní uzly se nacházejí v dalších evropských zemích včetně ČR (Astronomický ústav Akademie věd ČR Ondřejov).

Find out how the huge ALMA radio telescope in Chile works, in this SPACE.com Infographic.
 

 
 
Oficiální stránky... http://www.almaobservatory.org/
 
Zdroje:
http://zoom.iprima.cz/clanky/nejvetsi-teleskop-sveta-startuje-vse-co-jste-o-nem-chteli-vedet
http://www.almaobservatory.org/en/visuals/images/?g2_itemId=1480
http://www.almaobservatory.org/en/about-alma/how-does-alma-work
SPACE.com: All about our solar system, outer space and exploration