Chandra X-Ray Observatory

Vesmírná observatoř Chandra patří mezi největší projekty NASA. Celkové náklady na její vývoj se vyšplhaly na jeden a půl miliardy dolarů. Tento rentgenový dalekohled, který pracuje na oběžné dráze Země, je pojmenován podle přezdívky indického astrofyzika Subrahmanyana Chandrasekhara. Observatoř vynesl na oběžnou dráhu raketoplán Columbia v roce 1999.

Pozorování vesmíru v rentgenovém oboru elektromagnetického spektra je velmi obtížné. Fotony této vlnové délky mají tisíckrát větší energii než z viditelné oblasti. Dokonale je odstíní zemská atmosféra. Nejlepší dosud získané rentgenové záběry neukáží detaily menší než pět úhlových vteřin a ve většině případů se rozlišení pohybuje kolem jedné minuty. I primitivní dalekohled je tedy ve vizuálním oboru mnohem lepší! A aby toho nebylo málo, až na několik zvláštních případů, mohou detektory vesmírné objekty sledovat pouze v několika energetických pásmech. Astronomové tedy vesmír v této oblasti spektra poznávají teprve chvíli a s největšími problémy. Dosud nejrozsáhlejší přehlídku oblohy v rentgenovém pásmu provedl v minulých letech satelit Rosat (Röentgensatellite), jenž nalezl kolem stovky tisíc nejrůznější zdrojů. Třebaže tahle cifra zní velkolepě, jedná se o směšně malé číslo. Vždyť jenom hvězd do deváté velikosti, tedy těch, co spatříte v obyčejném triedru, je obdobný počet. Takové zajímavé objekty, jako například Pluto, kvasary, Krabí mlhovina jsou však mnohonásobně slabší.

 

Zdroje:

http://cs.wikipedia.org/wiki/Rentgenov%C3%A1_observato%C5%99_Chandra

http://mek.kosmo.cz/druzice/usa/chandra/index.htm

http://www.aldebaran.cz/sondy/sondy/99_Chandra.html