Curiosity

V roce 2011 vypustila NASA k Marsu pohyblivou laboratoř Curiosity, která má na povrchu pracovat více než rok a ujet několik kilometrů.

 

 Výzkum Marsu pohyblivými povrchovými laboratořemi pokračuje rokem 2011, kdy NASA vyvinula a vypustila rover Mars Science Laboratory. Původní termín startu v roce 2009 se během realizace nepodařilo dodržet. Tato mise by měla znamenat výrazný pokrok v planetárním výzkumu zásluhou velké vědecké kapacity laboratoře a její vysokou mobilitou. Aparát přistál na Marsu šestého srpna roku 2012. Jméno roveru vzešlo z národní soutěže, které se zúčastnilo přes 9000 amerických studentů ve věku od 5 do 18 let. Soutěž proběhla na přelomu roků 2008 a 2009 a v květnu 2009 byl vybrán návrh dvanáctileté Clary Ma z Kansasu.

 

Rover bude zkoumat Mars z pohledu potenciálního současného nebo vyhynulého života. Má demonstrovat schopnost přesného přistání a vyzkoušet nová zařízení pro snížení rizika havárie při dosednutí na povrch, což je nezbytné pro budoucí expedice na místa, která jsou sice vědecky velice zajímavá ale pro svou členitost obtížně dosažitelná. Tato mise má být přechodem od programu "pátrání po vodě" k programu "pátrání po stopách chybějícího uhlíku" s cílem uskutečnit první nepřímý důkaz života na povrchu Marsu.

Roveru Curiosity se na Marsu podařilo narazit na oblast, která nese známky tekoucí vody staré miliardy let. Vědci se nyní nemohou dočkat až robot natáhne své robotické rameno vybavené vrtačkou a podívají se na složení minerálů, které se v oblasti nacházejí. Po odebrání vzorků minerálů, které byly kdysi vystavené tekoucí vodě, provede robot jejich detailní chemickou analýzu.

 

Curiosity se nachází v kráteru Gale v rovníkové oblasti Marsu, tento kráter je plný různých geologických útvarů, které vědce nesmírně zajímají. Rover Curiosity se teď ocitl na pokraji oblasti nazvané Yellowknife Bay, která je plná známek tekoucí vody. Vědci se shodují, že tento region je ve skutečnosti dno řeky, která zde tekla před miliardami let a nacházejí různé útvary, které je v tomto tvrzení nadále utvrzují.  Kromě již dříve objevených sedimentačních vrstev teď vědci prostřednictvím objektivů Curiosity pozorují nové útvary, které zatím neviděli. Patří mezi ně horniny protkané žilnatými vlákny, které jsou zřejmě složené vápenatých sulfátů, do nichž se Curiosity v nejbližších dnech pokusí vyvrtat díru a odebrat vzorky.

 

Rover Curiosity poprvé získal vzorky z vnitřní části marťanské horniny a rozborem navrtaného prášku objevil chemické látky velmi podstatné pro život na Zemi. Po navrtání hladké horniny, tvořené usazeninami, a přemístění prachu z jejího interiéru do vědeckých přístrojů v útrobách Curiosity přišly ke slovu instrumenty CheMin (Chemistry and Mineralogy) a SAM (Sample Analysis at Mars), které posléze vyslaly k Zemi informaci o detekování síry, dusíku, vodíku, kyslíku, fosforu a uhlíku – mezi látkami snadno rozeznáme základní stavební kameny života, jak ho známe zde na Zemi. Usazeninová hornina se Curiosity „připletla do cesty“ na dně kráteru Gale, jen nedaleko od přistávacího místa roveru, v lokalitě zvané Yellowknife Bay. Prokazatelně zde kdysi bujně tekla a prosakovala voda, nález výše uvedených prvků vědci považují za jakýsi podpis dřívějšího řečiště či jezera.

 

„Klíčovou otázkou pro tuto misi je, zda Mars mohl mít obyvatelné prostředí,“ řekl Michael Meyer, vědec z NASA na tiskové konferenci v úterý ve Washingtonu. „Podle toho, co nyní víme, je odpověď ano.“ Už to není jen široký průzkum typu: ‚jé, tady je voda, jé, tady jsou kameny‘. Už víme, že voda zde byla po dlouhou dobu, byla neutrální, nebyla příliš slaná. Byla zde spousta vody pro mikroorganismy, pokud zde nějaké byly,“

 

John Grotzinger, vedoucí vědeckého týmu mise Curiosity, na včerejší tiskovce, kde byl objev oznámen, uvedl: „Našli jsme obyvatelné prostředí tak nezhoubné a příznivé pro život, že kdybyste na tom místě kdysi byli a měli okolo sebe vodu, jež tam kdysi tekla, mohli byste ji zřejmě pít.“

 

Pokud se mikroorganismy na Marsu skutečně vyvinuly, mluvíme podle Grotzingera o období před více než 3 miliardami let, tedy (plus mínus pár set milionů let) stejný čas, kdy se život začal vyvíjet na Zemi.

 

 

Space.com: All about our solar system, outer space and exploration