Herschel Space Observatory

Evropský dalekohled Herschel se do vesmíru vydal 14. května roku 2009.

 

V dnech, kdy by se všechno schylovalo k oslavě jeho 4. vesmírných narozenin, se však tento dalekohled odebral do zaslouženého důchodu a to i přesto, že byl v dobrém technickém stavu a neprojevovaly se na něm žádné velké technické závady. Za všechno může jeho určení. Jedná se totiž o teleskop, který pozoruje vesmír v infračerveném spektru. Aby dalekohled mohl vidět infrazáření, musí být jeho detektory chlazeny na velmi nízkou teplotu (jen pár desetin stupně nad absolutní nulou). To je úděl všech infrateleskopů. Herschel měl za tímto účelem na své palubě nádrž se 2 000 litry kapalného hélia, které udržovalo na třech detektorech teplotu 0,3 K. A protože hélium se postupně odpařuje, doba, po kterou dalekohled funguje se postupně zkracuje.

 

Herschel můžeme právem označovat jako mimořádný dalekohled. Jeho zrcadlo o průměru 3,5 metru nemělo ve vesmíru konkurenci. Je o celý metr větší než primární zrcadlo Hubbleova kosmického teleskopu! Díky svému umístění, kdy obíhal cca. 800 000 km od libračního centra L2 soustavy Slunce – Země mohl nerušeně pozorovat vesmír. Za dobu svého fungování se podílel na bezmála 600 pozorovacích programech, při kterých nasbíral více než 35 000 pozorování. Celkový pozorovací čas byl úctyhodných 25 000 hodin!

Velké zrcadlo ale nebylo jedinou Herschelovou výsadou. Díky pokročilému navigačnímu systému dosáhl při zaměřování objektů přesnosti 3,7 obloukové vteřiny. Zásluhou toho mohl na Zemi posílat mimořádně ostré fotky blízkých i vzdálených objektů. Ostatně i člověk, který vesmíru příliš neholduje musí uznat neoddiskutovatelnou kvalitu a tajemnou krásu fotek z hlubin vesmíru.

 

Posledním velkým objevem, který si Herschel připsal bylo pozorování Jupitera. Na snímcích bylo jasně vidět, kolik vody do jeho atmosféry dopravila v roce 1994 kometa Shoemaker-Levy 9. Podle aktuálních výpočtů by mělo z této komety pocházet celých 95% veškeré vody, která se momentálně nachází na největší planetě Sluneční soustavy.

 

 

 

Snímek Jupitera zdalekohledu Herschel. Ve spodní polovině planety je dobře vidět velké množství vody.

 

 

Nových fotek z teleskopu Herschel se tedy už nedočkáme. Ale astronomům zabere minimálně půl roku, než se proberou všemi poslanými snímky a než přijde oficiální zhodnocení celé mise. Nepřeberné množství fotek, které dorazily na zemi navíc poslouží vědcům, kteří se k nim mohou v příštích letech vracet a použít je ve svých studiích.

 

29. dubna 2013, když Herschel komunikoval s pozemní anténou v západní Austrálii, poslal hlášení, že došly jeho zásoby hélia. 

 

Zdroje:

http://blog.kosmonautix.cz/2013/05/herschel-odchazi-do-duchodu/