Krabí mlhovina

Krabí mlhovina

Krabí mlhovina známá také jako M1 nebo NGC 1952 je prvním objektem katalogu Charlese Messiera. Na noční obloze ji najdeme nad souhvězdím Oriona nedaleko hvězdy Zeta Tauri v souhvězdí Býka. Nejlepší doba pro její pozorování nastává v zimě, ovšem pozorovatelná je i na jaře a na podzim. Vzdálená je od nás asi 6500 světelných let.

Samotná mlhovina byla poprvé pozorována roku 1731 Johnem Bevisem. Nezávisle na tom ji roku 1758 znovuobjevil Charles Messier a umístil ji na první místo ve svém katalogu. William Parsons ji pozoroval ve čtyřicátých letech 19. století a pojmenoval ji jako Krabí mlhovinu proto, že mu jeho náčrtek připomínal kraba.

 

Dnes víme, že Krabí mlhovina je pozůstatek po výbuchu supernovy a dokonce víme i to, že výbuch této hvězdy v naší galaxii bylo možné pozorovat v roce 1054 a to dokonce i za denního světla. Víme to díky záznamům čínských a arabských astronomů. Vybuchující hvězda dosáhla tehdy takové jasnosti, že ikdyž postupem času slábla, bylo ji po dobu dvou let možné pozorovat pouhým okem.

 

A Giant Hubble Mosaic of the Crab Nebula

Source: Hubblesite.org

 Když jednou dojde obzvlášť hmotným hvězdám palivo a zastaví se tak reakce v jejím jádře, nedokáže už nic zastavit obrovský tlak gravitace a hvězdy se ve zlomku vteřiny zhroutí samy do sebe a následně explodují jako supernovy. Při těchto explozích je uvolněno obrovské množství energie (mnohem více, než vyprodukuje Slunce za celý svůj život) a supernovy tak dovedou svou jasností hravě strčit do kapsy celou galaxii. Při explozi hvězda vyhodila svou vnější hmotu v podobě vrstev do okolního prostoru (kterou dnes můžeme pozorovat jako Krabí mlhovinu) a její jádro se při této explozi zhroutilo do extrémně hustého a tak i hmotného objektu - neutronové hvězdy. Tu můžeme dodnes pozorovat uprostřed této skvostné mlhoviny a její velikost se odhaduje na pouhých 28-30 kilometrů v průměru. Hmota této hvězdy byla při výbuchu tak neuvěřitelně stlačena, že elektrony v atomech byly vměstnány do jader a přeměnili se spolu s protony na neutrony. Hmotu neutronové hvězdy tak tvoří převážně neutrony, díky čemuž dostala i svůj název. Jedna čajová lžička této hmoty by vážila asi jako celý Mt. Everest. 

 

Tento kompozitní obrázek kombinuje data pořízená v optickém oboru elektromagnetického spektra Hubblovým dalekohledem (červená barva) a data z rentgenového oboru pořízené observatoří Chandra (modrá barva). Na obrázku je velmi dobře patrná neutronová hvězda v centru Krabí mlhoviny -tzv. Krabí pulzar. Pulzar proto, protože tato hvězda rotuje nesmírně rychle (asi třicetkrát za vteřinu) a při každé otáčce můžeme registrovat silný tok částic usměrněný jejím ohromně silným magnetickým polem.

Combined X-Ray and Optical Images of the Crab Nebula

Source: Hubblesite.org

Samotná mlhovina se postupem času stále zvětšuje a rozprostírá do okolí. Studium tohoto blízkého pozůstatku supernovy nám přineslo spoustu nových informací, nečekaných objevů a nádherných fotografií.

 

Krabí mlhovina se nachází velmi blízko rovině ekliptiky a občas se tak stane, že před ní přejde Měsíc, Slunce nebo planeta. Zajímavostí je, že když před touto mlhovinou kdysi přešel Saturn, astronomové toho dokázali využít ke změření atmosféry Saturnova největšího měsíce - Titanu.

 


Hubbleův kosmický dalekohled se v roce 2016 zaměřil na střed Krabí mlhoviny jakožto pozůstatku po explozi supernovy, kterou mohli číňané kolem roku 1054 pozorovat jako velmi jasný bodový zdroj světla a to i na denní obloze. Z tohoto pozorování vznikl tento neuvěřitelný snímek. Pozůstatek hvězdy, která je za celou tuto show zodpovědná, najdeme kousek od středu snímku jakožto jednu z dvojice hvězd blízko sebe (je to ta více napravo). Snímek zachycuje úžasné detaily filamentů a jiných shluků plynu v červených odstínech. Uvnitř tato mlhovina září nádechy modré barvy, která není způsobena ničím jiným, než zářením z elektronů, které jsou silným magnetickým polem pulzaru urychlovány na rychlosti blízké rychlosti světla.

 

NASA's Hubble Captures the Beating Heart of the Crab Nebula

Credits: NASA and ESA, Acknowledgment: J. Hester (ASU) and M. Weisskopf (NASA/MSFC)

 

A na závěr jedno video:

 

Zdroje:

http://www.alu.ua.es/j/jbg13/index%20Crab%20Nebula%20fr%20OneMin%20astro%2015-12-2011.htm

https://scontent-b-cdg.xx.fbcdn.net/hphotos-prn1/t1.0-9/625411_178879258927142_60096706_n.jpg

http://factismals.files.wordpress.com/2013/07/crab_nebula.jpg

http://cs.wikipedia.org/wiki/Krab%C3%AD_mlhovina