Motýlí ráj ve Šraňkách (Hodonín)

Motýlí ráj ve Šraňkách (Hodonín)

Fauna: vzácní motýli, ale i brouci, pavouci, ptáci, obojživelníci a plazi

 

 

Denní motýli

Ve Šraňkách se vyskytuje 84 druhů denních motýlů a vřetenušek, což je více než polovina druhů motýlí fauny v celé ČR. Žijí zde otakárci, bělásci, žluťásci, ostruháčci, modrásci, ohniváčci, batolci, babočky, perleťovci, hnědásci, okáči, soumračníci a vřetenušky. Nejpočetnější skupinou jsou modráskovití, mezi kterými je řada ohrožených druhů jako např. modrásek tolicový (Cupido decoloratus), ostruháček kapinicový (Satyrium acaciae), modrásek kozincový (Glaucopsyche alexis) a modrásek hořcový Rebelův (Phengaris alcon rebeli). Dalším ohroženým druhem je perleťovec prostřední (Argynnis addipe), jehož housenky se vyvíjejí na osluněných violkách. Ohrožený hnědásek černýšový (Melitaea aurelia) má na Ždánicku jednu ze svých největších populací v Evropě. Z okáčů stojí za zmíňku okáč voňavkový (Brintesia circe). Mezi další chráněné druhy patří otakárek ovocný (Iphiclides podalirius), batolec duhový (Apartura iris) a batolec červený (Apartura ilia).

 
 

Batolec červený (Apartura ilia)

Batolec červený (Apartura ilia)

 

V mraveništi jako doma

Příkladem motýla s řadou náročných požadavků na prostředí je modrásek hořcový Rebelův (Phengaris alcon rebeli). Dospělci kladou vajíčka pouze na vzácný hořec křižatý. Z vajíček se vylíhnou housenky, které se po vývoji v semeníku hořce nechávají odnést mravenci do mraveniště. Mravenci pokládají housenky za vlastní larvy a do konce jejich vývoje je krmí. Housenky modráska se jim "odměňují" tím, že požírají jejich vlastní larvy. Mraveniště modrásci opouštějí až ve stádiu dospělce. Stačí tedy, aby chyběl jediný článek v tomto složitém řetězci, a modrásci se nemohou rozmnožovat.

 

Modrásek hořcový klade vajíčka na hořec křižatý. 

[obrázek]

 

Mravenci pokládají housenky modráska za vlastní larvy.

[obrázek]

 

 

 

 

Otázky a odpovědi: Motýli ve Šraňkách

Proč jsou ohrožení ?

V současnosti jsou motýli ohroženi z několika příčin. Hlavním důvodem je intenzivní zemědělská činnost jako např. používání pesticidů, rozorávání travnatých okrajů polí a velkoplošené seče na loukách. Naproti tomu dochází k opouštění malých polí, zahrad, starých sadů či vinic. Tato místa zarůstají invazivními rostlinami, keři či stromy. Dalším problémem je zalesňování travnatých pozemků. Přicházíme tak o cenná bezlesá stanoviště, která jsou nezbytná pro život motýlů a většiny ostatních bezobratlých. Pro přežití denních motýlů je důležité především šetrné hospodaření a zachování různorodého prostředí. 

 


Pastva přispívá k udržení rozmanitého prostředí potřebného pro život motýlů.

[obrázek]

Jaký je život motýlů ?

Motýli patří mez hmyz s proměnou dokonalou, prochází několika vývojovými stádii, která jsou si zcela nepodobná. Z vajíček nakladených na živnou rostlinu se líhnou malé housenky, které se několikrát svlékají. Po posledním svlékání se z housenky stává nepohyblivá kukla a z ní se vylíhne dospělý motýl. Toto je vývojový cyklus jedné generace, přitom některé druhy stihnou více generací v jednom roce. Zimu mohou motýli přežívat  vevšech svých stádiích v závislosti na druhu. Některé druhy motýlů jsou (podobně jako ptáci) tažné. Přilétají na jaře nebo v létě z jižní Evropy a na podzim zase odlétají. Patří k nim např. babočka bodláková (Vanessa cardui), žluťásek čilimníkový (Colias crocea) nebo některé druhy lišajů.

Jaké je ideální prostředí pro motýly ?

Určujícím faktorem pro výskyt daného druhu je jeho živná rostlina - tedy rostlina, na které se živí housenky. Motýly můžeme rozdělit na specialisty a oportunisty. Specialisté jsou vázáni pouze na jeden druh rostliny, oportunistické druhy využívají celou řadu rostlin. Dalším důlažitým faktorem je dostupnost nektaru pro dospělce a místa pro přenocování (většinou křoviny) či k tvorbě teritorií (křoviny, vysoké byliny, ale i holé plošky půdy). Některé druhy se vyvíjejí na loukách s řídkým prostorem, jiné jiné vyžadují krátkostébelné či naopak vysokostébelné louky, další potřebují křoviny a jiné se neobejdou bez stromů. Prostředí ve Šraňkách je velmi různorodé, proto zde nacházíme velké bohatství různých druhů denních motýlů.

 
 
Pestré prostředí Šraněk poskytuje pživotní prostředí mnoha denním motýlům.

[obrázek]

 

 

Bezobratlí

 

Vedle motýlů tu žije mnoho jiných bezobratlích živočichů. Mezi nejnápadnější patří kudlanka nábožná (Mantis religiosa) a náš největší brouk roháč obecný (Lucanus carvus). 

 
Kudlanka nábožná (Mantis religiosa)
Kudlanka nábožná (Mantis religiosa)
 
 
Roháč obecný (Lucanus carvus)

Roháč obecný (Lucanus carvus)

 

Večer tu koncertují cvrčci polní (Gryllus campestris), jsou tu stovky mravenišť, květnaté trávníky jsou velkým lákadlem pro včely, vosy, žije tu sršeň obecná (Vespa crabro) a samotářská včela drvodělka fialová (Xylocopha violacea). 

 

Drvodělka fialová (Xylocopha violacea)

Drvodělka fialová (Xylocopha violacea)

 

Z brouků jsou nejzajímavější teplomilné druhy tesaříků, krasců a mandelinek. Hojnost hmyzu přitahuje pavouky, největší z nich je žlutočerně zabrvený křižák pruhovaný (Argioppe bruennichi).

 

Obratlovci

Z obratlovců jsou nepočetnější ptáci. Žije tu vzácný strnad luční (Miliania calandra) vázaný na krajinu s roztroušenými stromy a keři, ťuhýk obecný (Lanius collurio), který napichuje ulovený hmyz na trny keřů, strakapoud jižní (Dendrocopos syriacus) hnízdící v dutinách stromů, krutihlav obecný (Jynx torquilla) žijící v ovocných sadech, či nejvzácnější z našich druhů pěnic - pěnice vlašská (Sylvia nissoria) vyhledávající husté křoviny. Za potravou sem létá náš nejbarevnější pták vlha pestrá (Merops apiaster). Lovit sem zalétá také sova puštík obecný (Strix aluco) či dravec včelojed lesní (Pernis apivorus), který vyhrabává vosí hnízda. V údolí můžeme potkat užovku hladkou (Coronella austriaca) či rosničku zelenou (Hyla arborea), na slunci se vyhřívají ještěrky obecné (Lacerta agilis) a slepýši křehcí (Anguis fragilis). V křovinách na terasách žije myšice temnopásá (Apodemus agrarius).  

 

 

Zajímavé houby

Pod keři na terasách byly nalezeny zajímavé houby jako je droboučky kuřinec Kunzeův (Ramariopsis kunzei) a hvězdovka (Geastrum sp.). Daří se zde i saprofytickým druhům hub, které jsou vázány na prosychající a odumřelé dřeviny, zejména ovocné stromy. Nápadně velké bizarní plodnice na kmenech tvoří sírovec žlutooranžový (Laetiporus sulphureus).

 


Veškerý text jsem převzal z informačních tabulí v roce 2016. 

Všechny použité fotografie jsou však moje.

 

Autor textu: David Novotný

Editor: Zuzana Veverková

Vydal: DAPHNE ČR - Institut aplikované ekologie, 2011