Opportunity

Přestože původně předpokládaná životnost výzkumného vozidla Opportunity byla mnohokrát překonána, robot stále pracuje a zásobuje vědce cennými poznatky o rudé planetě.

Rover Opportunity, součást mise Mars Exploration Rover, přistálo 25. ledna 2004 na pláni Meridiani v malém kráteru o průměru 20 metrů, z něhož tento 185kg vážící, 150cm vysoký, 230cm široký a 160cm dlouhý robot následující dva týdny šplhal ven. Původní předpoklad byl, že ujede asi 600 metrů a vydrží pracovat 90 dní. V době kdy oslavil své páté narozeniny však najezdil více než 13,5 kilometru. Při průměrné rychlosti 180m za hodinu to je velice slušný výkon -v hypotetickém závodě lenochů by mu zaručil stříbrnou příčku za želvou (270 metrů za hodinu) ovšem před šnekem (5 metrů za hodinu). Vzhledem k překvapivě dobré kondici tohoto průzkumníka NASA zatím nehodlá jeho misi ukončit. V roce 2013 tento rover oslavil už své desáté narozeniny a devět let na Marsu celkem.

  • 1 - Panoramatická kamera

Dvojice kamer s vysokým rozlišením až 30cm na pixel, což je srovnatelné s citlivostí lidského oka. Slouží k detekci okolního terénu i pro výběr cílů k bližšímu zkoumání.

  • 2 - Navigační kamera

Kamera o zorném úhlu 120 stupňů. Slouží k hledání překážek do vzdálenosti 4 metrů. Snímá i práci robotické ruky.

  • 3 - Stěžeň panoramatické kamery

  • 4 - Robotické rameno se zařízeními

Při pohybu je schováno pod přídí vozidla. Jakmile se Opportunity dostane do polohy vhodné pro průzkum, robotické rameno se vysune.

  • 5 - Vědecká zařízení

Mössebauerův spektrometr měří půdu či kameny v bezprostřední blízkosti, v minerálech hledá železo. Alfa-částicový rentgenový spektrometr určuje změny, ke kterým v půdě dochází. Televizní mikroskop pořizuje detailní snímky struktury kamenů. RAT bruska s diamantovám povrchem obrušuje zkoumané kameny až do hloubky 5mm.

  • 6 - Výkyvný systém zavěšení kol

Pojezdový systém s výkyvně zavěšenými koly o průměru 0,25m se samostatnými elektromotory.

  • 7 - "Mozek Opportunity"

Aerogelem tepelně izolovaná část v sobě ukrývá akumulátory a elektroniku citlivou na nízké teploty. Rovněž je zde umístěn i počítač s 32 bitovým procesorem Rad 6000, který zpracovává data z vědeckých přístrojů a autonomně řídí pohyb vozítka.

  • 8 - Solární panely

Panely o ploše 1,3mdokážou za jeden sol, tedy marsovský den, vyrobit až 900 Wh elektrické energie.

  • 9 - Vysocezisková parabolická anténa

Anténa pro přímé spojení se Zemí. Komunikuje v pásmu 8GHz a rychlost přenosu dat se pohybuje mezi 3,5 - 12 tisíc bitů za sekundu. Lze ji nasměrovat na libovolnou anténu na Zemi.

  • 10 - Všesměrová nízkozisková anténa

Tyčová anténa pro přímou komunikaci se Zemí. Pracuje ve stejném pásmu jako anténa parabolická. Komunikuje s pozemskou sítí antén NASA Deep Space Network.