Polostínové zatmění Měsíce (11. Únor 2017)

Polostínové zatmění Měsíce (11. Únor 2017)

Co se polostínového zatmění z února 2017 týče, byla to velká výzva.

 

Únor je měsíc, který na jižní Moravě doprovází velké množství oblačnosti, obloha je nonstop zatažená a oblačnost většinou zmizí až za týden nebo i měsíc. Když jsem 5 hodin před maximem zatmění sledoval předpověď oblačnosti modelu Aladin, bylo jasné, že bude letošní zatmění velká výzva. Nešlo ale jen o počasí.

 

Tou dobou jsem na tom s fotografováním Měsíce nebyl nejlíp. Foťák, se kterým jsem prožil ty nejlepší snímky Měsíce, mi totiž odešel a druhý, který jsem měl v záloze, se na fotografování přes dalekohled nehodí. Chtěl jsem ale snímek z dalekohledu, takže jsem musel použít svůj mobil, se kterým se mi podařilo dobře nasnímat třeba přechod Merkuru přes Slunce minulého roku. Situaci ale komplikoval i silný vítr a ikdyby se vyjasnilo, nebyl výsledek jistý.

 

Když Měsíc vstoupil do zemského polostínu ve 23:34, nebylo okem ani v dalekohledu patrné žádné potemnění - jen potemnění díky oblakům, které nonstop přes měsíční kotouč přecházely. Vrstva oblačnosti ale pomalu ustupovala a již po jedné hodině ranní, kdy zbývala zhruba hodina do maximální fáze zatmění, bylo skoro jasno.

 

Měsíc jsem pozoroval z bytu dalekohledem a přes okno sledoval, zda bude patrné nějaké výraznější potemnění. To nakonec nastalo asi ve tři čtvrtě na dvě ráno, kdy jsem vyrazil ven a snažil se najít místo, kde bude co nejméně foukat. Nutno poznamenat, že až do konce maximální fáze zatmění Měsíc nezakrývala žádná oblačnost, ale poté se zase velmi rychle vrstevnatá oblačnost středního patra vrátila. Ze tří nejlepších snímků jsem nakonec složil tento.

Penumbral lunar eclipse, February 11th, 2017

Co dodalo tomuto zatmění zvláštní atmosféru, byla jedna zvláštní okolnost. Bydlím ve vesnici u hlavní silnice, kterou samozřejmě provází řada silných zdrojů světla, které vozovku v noci osvětlují. V noci z pátku na sobotu ale tato světla byla ze záhadých důvodů vypnuta. Když jsem vyšel ven z bytu, měl jsem zvláštní pocit, že jsem někde úplně jinde a tento pocit mě provázel ještě ve tři hodiny ráno, když jsem usínal. Svítily pouze pouliční lampy ve vedlejších ulicích a na dvoře, odkud jsem Měsíc fotografoval, nesvítilo dokonce téměř žádné světlo. Dodalo to najednou únorovému zatmění, v kombinaci s velkou zimou, zvláštní a tajemný nádech. Chtěl jsem ku této příležitosti pořídit pár snímků. Tady je jeden z nich.

Dark scene from penumbral lunar eclipse