SST (Spitzer Space Telescope)

Kosmický dalekohled Spitzer Space Telescope, původně označovaný Space Infrared Telescope Facility (SIRTF), byl po vypuštění do vesmíru pojmenován na počest astronoma jménem Lyman Strong Spitzer (1914-1997). Zařadil se mezi čtveřici velkých kosmických dalekohledů NASA, které umožňují astronomům studovat vesmír v oboru širokého spektra vlnových délek:

Hubble Space Telescope (start 1990, viditelné a infračervené záření)

Compton Gamma Ray Observatory (1991, gama záření)

Chandra X-ray Observatory (1999, rentgenové záření)

a Spitzer Space Telescope (2003, infračervené záření).

 

Kosmická observatoř Spitzer již v roce 2009 vypotřebovala zásoby chladícího média potřebného k chlazení detektorů registrujících dlouhovlnnou infračervenou emisi. Pozorování v oboru infračerveného záření umožňuje vědcům studovat vzdálené a studené oblasti zahalené prachem. Z blízkých objektů to byl například výzkum komety Tempel 1, která byla bombardována projektilem v rámci mise Deep Impact v roce 2005. Družice Spitzer také překvapila astronomy objevem největšího prstence Saturnu, který obklopuje planetu ve vzdálenosti 6 až 13 miliónů kilometrů, daleko za hranicemi doposud známých prstenců. Velmi řídký prstenec byl odhalen na základě slabého infračerveného záření přítomného studeného prachu.

Převážná část objevů, které Spitzer učinil, má ale původ za hranicemi Sluneční soustavy. Právě Spitzer jako první detekoval záření planet u jiných hvězd než Slunce. Na základě tohoto výzkumu byli astronomové schopni určit jejich složení a dynamiku a získat další doslova revoluční poznatky při výzkumu atmosfér některých exoplanet.

 

Další objevy a úspěchy mise zahrnují pořízení kompletního soupisu vznikajících hvězd v blízkých prachoplynných oblacích. Byla sestavena nová a podrobnější mapa spirální struktury naší Galaxie. Ve spolupráci s Hubblovým kosmickým dalekohledem HST bylo objeveno, že nejvzdálenější známé galaxie jsou mnohem hmotnější a vyvinutější, než se očekávalo.

 

Zdroj:

http://www.astro.cz/clanek/5943