Vesmír je obrovský, a my ho možná nikdy neprozkoumáme celý. Je v něm tolik hmoty, že si vědci lámou hlavu nad tím, kde  se tady vůbec vzala. Vždyť jen v jedné jediné galaxii můžeme najít až 100 miliard hvězd a to i větších, než je Slunce. Navíc, podle současných objevů, je ve vesmírů mnohem více planet než hvězd ! Následující katalogy vás mají za úkol seznámit s přístroji, které lidstvu ukázaly nový pohled na svět, přinesly důležité informace o nejrůznějších objektech sluneční soustavy, ale hlavně, dokázaly nám, že se lidé z celého světa dokáží spojit a spolupracovat a společně dosáhnout velkých věcí!

Kosmické lodě

ATV

credit: ESA   Evropské nákladní lodě ATV jsou určeny k zásobování Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) zásobami ze Země. Na palubě se nenachází žádná posádka, tyto lodě řízeny automaticky. Přílet k ISS řídí navigační systém, jež tvoří satelitní navigace (GPS) a orientace podle hvězd. Před...

Dragon

   

Orion

credit: NASA   Americká a Evropská vesmírná agentura se dohodly na spolupráci při vývoji vesmírného plavidla, které má dopravovat astronauty na Měsíc a dál k planetám sluneční soustavy. Loď Orion pojme čtyřčlennou posádku.    Servisní modul, který bude mít na starosti ESA, bude...
1 | 2 >>

Raketoplány

Atlantis, USA

Atlantis byl pojmenován po první americké oceánografické lodi, kterou od 30. do 60. let minulého století provozoval Woods Hole Oceanographic Institution. Poprvé se do vesmíru podíval 3. října 1985. Od listopadu 1997 do července 1999 prošel náročnou rekonstrukcí.   Díky zkušenostem se stavbou...

Buran, SSSR

Sovětský program výstavby raketoplánu Buran byl odstartován v roce 1976 jako odpověď na americký projekt Space Shuttle. Šlo o největší ale i nejdražší program celé sovětské kosmonautiky. Kvůli nedostatku peněz a složité politické situaci došlo v roce 1993 k jeho ukončení. V rámci programu byly...

Challenger, USA

Třetí raketoplán a druhý, který se dostal na oběžnou dráhu Země. Své jméno získal po lodích britského námořnictva, které v sedmdesátých letech 19. století prováděly významné oceánografické výzkumy, a také po lunárním modulu Apolla 17, které bylo poslední misí na Měsíc. Raketoplán s...

Columbia, USA

Druhý postavený raketoplán a první, který skutečně do vesmíru vzlétl. Název dostal podle lodi, která jako první americké plavidlo obeplula svět. Současně byl míněn i jako pocta velitelskému modulu Apolla 11, rovněž nazvaného Columbia. Historicky premiérový kosmický let se uskutečnil od 12. do 14....

Discovery, USA

Jméno Discovery nosí především po lodi mořeplavce Jamese Cooka a lodi, na níž Henry Hudson počátkem 17. století hledal ztv. severozápadní cestu obeplutím Severní ameriky. Byl vyroben jako čtvrtý v pořadí, a byl nejdéle sloužícím raketoplánem. Poprvé se do kosmu podíval v srpnu 1984 a od té doby...
1 | 2 >>

Rakety

Angara

Angara je modulární nosná raketa, vyvíjená v NPO Chruničeva (výrobce Protonu).   Původně měla jen nahradit raketu Proton a byla proto navrhována s nosností 26t na LEO. Později se ale ukázalo jako výhodné využít společné díly pro řadu raket s nosností od 2t až do více než 30t na LEO. První...

Ares

Projekt amerických těžkých raket s nosností až 130 tun určených pro obnovení letů lidí na Měsíc. V roce 2005 byly v NASA v rámci studie ESAS (o návratu američanů na Měsíc) navrženy konfigurace dvou nových nosných raket USA. Jedná se o nosiče odvozené především ze systému STS, ale navazující i na...

Ariane

Třístupňová kapalinová raketa s nosností přes 5000 kg na nízkou dráhu a přes 1000 kg na stacionární dráhu. Od prvního startu 24.12.1979 má za sebou už 100 startů (z toho 8 neúspěšných). Vývoj rakety Ariane byl zahájen v roce 1973 po neúspěchu raket Europa. Rakety Ariane startují z kosmodromu...

Atlas

Jedna z nejúspěšnějších amerických kosmických raket. Byla vyvinuta z mezikontinentální balistické rakety. Původní verze byla "dvoustupňová". Protože všechny motory rakety pracují už od startu (motory "druhého stupně" ovšem podstatně déle), hovoříme raději o raketě jedenapůlstupňové. Během startu...

Chang Zheng

Čínské rakety řady CZ čerpají z ruských i amerických vzorů. Nejsilnější verze jsou nosnou kapacitou srovnatelné s raketami Atlas Centaur, nebo Ariane.   Všechny doposud realizované konstrukce kosmických raket vznikly konverzí vojenských raket. Čínské vojenské rakety (v americkém kódu...
1 | 2 | 3 >>

Rovery

Curiosity

V roce 2011 vypustila NASA k Marsu pohyblivou laboratoř Curiosity, která má na povrchu pracovat více než rok a ujet několik kilometrů.    Výzkum Marsu pohyblivými povrchovými laboratořemi pokračuje rokem 2011, kdy NASA vyvinula a vypustila rover Mars Science Laboratory. Původní termín...

Lunochod

Lunochod 1 byl vybaven lopatkovým vrtákem pro zjišťování mechanických a chemických vlastností měsíčního povrchu, francouzským laserovým odražečem, detektorem rentgenového záření, magnetometrem, TV kamerami a řadou dalších přístrojů. Celé zařízení pracovalo téměř jedenáct měsíců. Lunochod najel...

Mars Rover 2020

Jsou tu podrobnější informace o novém vozítku, které zatím nemá jméno. Rover bude vycházet z vozítka Curiosity - jak velikostí, konstrukcí, tak i stylem přistání a zaměří se na hledání dřívější existence života na Marsu. Konkrétně by měl disponovat mikroskopem. Na vozítku bude uzavíratelná...

Opportunity

Přestože původně předpokládaná životnost výzkumného vozidla Opportunity byla mnohokrát překonána, robot stále pracuje a zásobuje vědce cennými poznatky o rudé planetě. Rover Opportunity, součást mise Mars Exploration Rover, přistálo 25. ledna 2004 na pláni Meridiani v malém kráteru o průměru 20...
1 | 2 >>

Satelity, stanice

MRO (Mars Reconnaisance Orbiter)

  Mars Reconnaissance Orbiter a Lunar Reconnaissance Orbiter. Co mají tyto dvě sondy společného? Poměrně hodně, obě pracují ve vesmíru pod značkou NASA, mají podobný název a jsou to docela velké observatoře, které zkoumají Mars nebo Měsíc z jejich oběžných drah. Kromě toho jsou to však dobří...

SDO (Solar Dynamics Observatory)

Co družice SDO nasnímala za 3 roky jejího provozu si můžete prohlédnout na následujícím tříminutovém videu :)

Venus Express

V roce 2005 přichystala Evropská kosmická agentura (ESA) svoji první sondu letící k Venuši. Mise byla připravována na základě úspěšného projektu Mars Express z roku 2003 a používá v podstatě stejné konstrukce a částečně stejné záložní modifikované systémy a přístroje. Na oběžnou dráhu kolem Venuše...
<< 1 | 2

Sondy

Cassini

Sonda Cassini, nesoucí atmosférické pouzdro Huygens, dodané Evropskou kosmickou agenturou ESA a určené k sestupu na obří měsíc Titan, byla vypuštěna  15. října roku 1997 a po několika gravitačních asistencích u Venuše, Země a Jupitera se v červnu 2004 přiblížila ke svému cíli. 11....

Dawn

Sonda odstartovala v  září roku 2007 a na oběžnou dráhu prvního ze svých cílů protoplanety Vesta byla navedena svými iontovými motory v září 2011. O rok později se od Vesty vypravila na druhou část své cesty a v lednu 2015 by měla dorazit na oběžnou dráhu protoplanety Ceres. Během...
1 | 2 | 3 | 4 >>

Dalekohledy

ALMA (Atacama Large Millimeter Array)

ALMA je nejvýkonnějším rádiovým interferometrem světa. Prostřednictvím soustavy antén pozoruje záření přicházející z vesmíru na vlnových délkách 0,3 až 9,6 milimetru. Po úplném dokončení převýšila svou citlivostí a rozlišením všechny stávající systémy tohoto druhu. Zařízení bylo vybudováno v...

Arecibo Observatory

Observatoř je známa především díky svému radioteleskopu, jenž je největším jednoaparátovým na světě (průměr 305 m). Proslavil se například jako prostředek k objevení prvního dvojhvězdného pulsaru (PSR 1913+16) v roce 1974. V současnosti je proslaven zejména jako zdroj dat projektu SETI@home....

ATLAST (Advanced Technology Large-Aperture Space Telescope)

Tento dalekohled je zatím pouze ve fázi návrhu. Dosud se ani neví, jak bude vypadat. Zatím se ale ví to, že bude 2000x citlivější než Hubble space telescope a bude schopen pořídit snímky s 5-10krát vyšším rozlišení než teleskop Jamese Webba.   Oficiální stránky:...

Chandra X-Ray Observatory

Vesmírná observatoř Chandra patří mezi největší projekty NASA. Celkové náklady na její vývoj se vyšplhaly na jeden a půl miliardy dolarů. Tento rentgenový dalekohled, který pracuje na oběžné dráze Země, je pojmenován podle přezdívky indického astrofyzika Subrahmanyana Chandrasekhara. Observatoř...

CHEOPS (CHaracterising ExOPlanets Satellite)

Evropská kosmická agentura (ESA) schválila realizaci poměrně levné, malé, za to však velmi užitečné družice. CHEOPS, která bude vypuštěna kolem roku 2017 na tzv. heliosynchronní oběžnou dráhu ve výšce 800 km nad zemským povrchem. Cheops se stejně jako Kepler zaměří na výzkum exoplanet pomoci...
1 | 2 | 3 | 4 | 5 >>

Kosmický věk začal 3. 10. 1957, kdy Sovětský Svaz vypustil první umělou družici, Sputnik 1. Následovalo několik sond Luna, které měly za úkol přistání na Měsíci a jeho výzkum. Roku 1968 začal americký program Apollo na prozkoumání Měsíce. 21. 7. 1969 přistala vesmírná loď Apollo 11 se dvoučlennou posádkou na Měsíci. První člověk, který vstoupil na povrch Měsíce byl Neil Alden Armstrong. Lidé začali se stavbou vesmírných observatoří, které jim umožnily poznávat vzdálená tajemství vesmíru nejen ve viditelném světelném spektru. Vývoj raketoplánů odstartovali američané už počátkem roku 1973. V roce 1977 pak američané vyslali do vesmíru sondy, které pokořily samotný okraj sluneční soustavy. Byly to sondy Voyager 1 a 2, které byly jako první napájeny malými jadernými generátory a letěly vesmírem rychlostí až 52 000 Km/h. Jejich cílem bylo i vyfotografovat planety Jupiter, Saturn, Uran a Neptun, kolem kterých prosvištěly, a které jim dodaly další zrychlení. V roce 1990 byl na zemskou oběžnou dráhu vynesen (raketoplánem Discovery) Hubbleův vesmírný dalekohled. Ten svými fotografiemi ve vysokém rozlišení poprvé šokoval lidstvo. V budoucnu ho nahradí ještě větší a výkonější dalekohled a to teleskop Jamese Webba. Kosmický program pokračoval mílovými kroky vpřed, a začalo se se stavbou mezinárodní vesmírné stanice na oběžné dráze kolem Země. První díl stanice ISS, modul Zarja, byl vynesen na oběžnou dráhu 20. listopadu 1998. Od 2. listopadu 2000, kdy na stanici vstoupila první stálá posádka, je trvale obydlena. Po svém dokončení má ISS hmotnost okolo 450 tun. Rozpětí stanice je 108,4 metru a její délka pak 74 metrů. S celkovými náklady na výstavbu a provoz přes 100 miliard USD je Mezinárodní vesmírná stanice jednoznačně nejdražším lidstvem zkonstruovaným objektem.

 

Závěrem bych chtěl poděkovat autorům stránek:

 

http://www.kosmo.cz

http://spaceprobes.kosmo.cz/

http://mesic.astronomie.cz

 

- jež zároveň uvádíme jako hlavní zdroj informací pro rubriku dobývání vesmíru - tedy alespoň do té doby, než zpracuji vlastní články

(ostatní zdroje najdete přímo v článku)

Zajímá vás vesmír ? Přidejte se k mé skupině na facebooku.