Jupiter and its shrunken Great Red Spot

Image Credit: NASA, ESA, and A. Simon (Goddard Space Flight Center)

Acknowledgement: C. Go


 

Planeta Jupiter, největší planeta sluneční soustavy, je řazena mezi plynné obry (gas giants). Jsou to planety, které na rozdíl od planet terestrických nejsou z větší části tvořeny horninami, ale plyny. Je možná trochu obtížné si takovou planetu představit – není zde žádný povrch, na který bychom mohli dosednout a zabořit zde vlajku tak, jako snad jednou na Marsu. Plynný obr je tvořen plynnou atmosférou, která plynule přechází až v oceán kovového vodíku.

 

 

Toto je vůbec nejdetailnější snímek Jupitera, jaký máme dnes k dispozici. Na tomto snímku odpovídá ten nejmenší detail vzdálenosti 60 km. Vemte v potaz, že průměr této planety je více než 140 tisíc kilometrů ! Pro větší požitek doporučuji na fotografii kliknout - v novém okně se vám otevře snímek ve větším rozlišení, který můžete snadno zvětšit.

 

Portrait of Jupiter from Cassini

 

By NASA/JPL/Space Science Institute [Public domain or Public domain]

via Wikimedia Commons

 
 
 
 

Proudění v kovovém nitru planety pak vytváří jedno z nejsilnějších magnetických polí ve sluneční soustavě. V případě Jupitera sahá jeho magnetické pole až k oběžné dráze Saturnu, který se nachází téměř dvakrát dále od Slunce. V okolí planety lze často pozorovat polární záře dosahující ohromných rozměrů.

 
 
Credit: X-ray: NASA/CXC/SwRI/R.Gladstone et al.; Optical: NASA/ESA/Hubble Heritage (AURA/STScI)
 
 
 

Atmosféra se zde skládá převážně z vodíku a helia v poměru asi 9 : 1. Lze ji rozdělit do několika světlých zón a tmavších pásem, které lze pozorovat už v malých dalekohledech. Ty se pohybují proti sobě a na jejich hranicích vznikají turbulence - a tedy i bouře. Když zazní jméno této planety, většina z nás si ihned vybaví Velkou rudou skvrnu – tedy vůbec největší bouři ve sluneční soustavě, která je co do velikosti asi 2,5krát větší než naše planeta. 

 

 

Pozorujeme ji už více než 400 let (od doby Galilea Galileie, který mimochodem objevil 4 Jupiterovy největší měsíce) a pozorování podle vědců dokazuje, že Velká rudá skvrna slábne. Je ale možné, že zase zesílí – velký vliv na to mají další bouře v atmosféře, které Velká rudá skrvna s oblibou “požírá“ a nabývá tak na velikosti. Můžete si jich všimnout na mnoha fotografiích a to v podobě bílých či hnědých oválných skvrn. Na přiloženém snímku je pak ještě jedna z největších Jupiterových bouří, které se pro změnu přezdívá Malá rudá skvrna.

 
 
 
Credit: NASA/Johns Hopkins University Applied Physics Laboratory/Southwest Research Institute

 

Oblaka na Jupiteru jsou tvořena krystalky amoniaku a hydrosulfidu amonného (pravděpodobně i suchým ledem) a jejich typické oranžové až hnědé zbarvení je způsobeno sloučeninami (pravděpodobně tvořené fosforem, sírou a uhlovodíky) v nejvyšších bodech atmosféry, které jsou vystavovány ultrafialovému záření ze Slunce. Hlouběji jsou pak oblaka zbarvena do bílé barvy, níže do hněda a ještě níže dokonce do modra.

 

Credit: NASA/JPL
 

 Barvu kromě chemického složení ovlivňuje také okolní teplota. Ta dosahuje v nejvyšších bodech atmosféry asi -160°C a směrem k jádru planety se postupně zvyšuje. Většinu informací o této planetě jsme získali prostřednictvím sondy Galileo a pouzdra, které do atmosféry Jupitera tato sonda vypustila. V roce 2016 má k Jupiteru dorazit sonda JUNO, která jistě přinese mnoho nových poznatků a poutavých fotografií.

 

 

 A na závěr ještě jedna zajímavost: Jupiter má největší počet měsíců ze všech planet - je jich více než 60.

Měsíce Jupiteru

Callisto

Credit: NASA/JPL/DLR   Druhý největší Jupiterův měsíc, Callisto, je na tom velikostně stejně jako planeta Merkur. I Callisto má velice slabou atmosféru, kterou tentokrát tvoří zejména oxid uhličitý. Zde je zajímavé, že atmosférický tlak na tomto měsíci je tak nízký, že kdyby atmosféra...

Europa

NASA/Johns Hopkins University Applied Physics Laboratory/Southwest Research Institute     Europa je asi tím meteorologicky nejzajímavějším měsícem Jupitera. I Europa má velmi slabou atmosféru, kterou tvoří zejména kyslík (a je tedy podobná atmosféře Ganymedu). Hladký povrch tohoto...

Ganymedes

NASA/JPL/DLR   Největší měsíc ve sluneční soustavě - toť stručná charakteristika Ganymeda. Ganymedes má jen velice slabou atmosféru složenou zejména z molekul O2. Atmosférický kyslík má svůj původ pravděpodobně v ledu, kde tvoří spolu s vodíkem molekuly H20, jež jsou vlivem radiace rozděleny...

Io

Credit: NASA     Měsíc Io je asi tím nejzajímavějším měsícem Jupitera. Co činí tento měsíc unikátním je vysoká geologická aktivita. Na povrchu tohoto měsíce se nachází velké množství sopek, které neustále přeměňují tvář tohoto měsíce.       Takto se změnila...

Zajímá vás vesmír ? Přidejte se k mé skupině na facebooku.