Mars in opposition 2016

Image credit: NASA, ESA, the Hubble Heritage Team (STScI/AURA), J. Bell (ASU), and M. Wolff (Space Science Institute)

 

Planeta Mars, která též bývá nazývána jako Rudá planeta, je další planetou, která je zajímavá hned z několika hledisek. Z astronomického hlediska jde o druhý nejmenší terestrický objekt v celé sluneční soustavě, který ale disponuje hned dvěma měsíci. Z hlediska geologie jde také o velice zajímavý objekt. Venuše nebo Jupiterův měsíc Io sice mají spoustu sopek, žádná z nich ale nedosahuje takových rozměrů, jako sopky na Marsu.  Nejznámější z nich je samozřejmě Olmypus Mons, která je vůbec nejvyšší sopkou ve slueční soustavě.

 

Mars Express HRSC - Tharsis Region

Image Credit: ESA / DLR / FU Berlin / Justin Cowart

 

Nádherně, do nejmenších detailů, tuto sopku zpracoval pro NASA Stephen Paul Meszaros na této ilustraci. Vynikne tak skutečná 3D podoba této vysoké štítové sopky, která sahá do výšky až 20 kilometrů. V levém dolním rohu je pak ještě detail kaldery - což je v podstatě kráter, který vznikl v důsledku kolapsu vrcholku sopky do jejího magmatického krbu.

 


Olympus Mons and Caldera

Prepared for NASA by Stephen Paul Meszaros



Mars je však geologicky poutavý i díky dalším strukturám. Útvar Valles Marineris například překonává i slavný Grand Canyon a to hned v několika rozměrech. Průměrná šířka je 200 km, ovšem místy má kaňon šířku až 500 km. Maximální hloubka je pak 7 km. Podobné útvary v lidech již dlouho vzbuzují otázku - jak se něco takového mohlo utvořit ? Odpověď není jednoznačná. Stále se drží několik různých teorií, ovšem ta v současnosti nejvíce uznávaná připodobňuje Marsovské Údolí Marineru k Východoafrickému riftu. Zda na Marsu sehrála roli desková tektonika, vulkanismus, eroze a nebo snad něco jiného.. to se zatím nepodařilo prokázat. Jedno je ale jisté. Jedná se o největší riftový systém ve sluneční soustavě.

 

The Solar System’s grandest canyon

Credit: ESA/DLR/FU Berlin (G. Neukum), CC BY-SA 3.0 IGO

 

Protože na internetu lze najít velice zajímavá srovnání, nemohl jsem zde alespoň jedno neukázat. Tato infografika nabízí srovnání čtyř největších Marsovských sopek a největšího riftového systému ve sluneční soustavě - to vše proloženo mapou Evropy ve stejném měřítku. Je libo sopku o rozloze celého Španělska nebo raději kaňon delší než celá Skandinávie, který má větší vertikální rozsah než nejvyšší vrcholky Alp ? Na planetu, která má dvakrát menší poloměr než Země, je to slušný výkon, ne ?

 

 

Europe and Valles Marineris and the Tharsis Bulge

Prepared for NASA by Stephen Paul Meszaros

 

Konečně z hlediska meteorologie je Mars více než zvláštním světem. Mars je charakteristický svými polárními ledovými čepičkami, které jsou ale trochu jiného charakteru, než ty, které známe ze Země. Tvoří je nejen zmrzlá voda, ale i suchý led (CO2). A ačkoliv se to ještě před pár lety zdálo býti nemožné, byla na Marsu objevena i voda v kapalném skupenství. Tedy (abychom to upřesnili) byly spíše objeveny útvary, které dokazují, že na Marsu skutečně voda teče a to díky solím, které na některých místech snižují bod mrazu.

 

 

 Atmosféra Marsu je dosti řídká a stabilizace teploty v rámci celé planety tak neprobíhá zrovna tak, jak by nám vyhovovalo. Atmosféru Marsu tvoří (podobně jako u Venuše) z drtivé většiny (96%) oxid uhličitý, ale i tak zde průměrná teplota dosahuje -63°C. Výkyvy teplot zde tedy nejsou zdaleka tak rozsáhlé, jako je tomu např. na Merkur - rozdíl teplot mezi dnem a nocí tu nedosahuje ani jedné stovky stupně Celsia. Vzhledem k podmínkám na naší planetě je to však stále dost velký rozdíl. Mars má také svá vlastní oblaka krystalky CO2 a pravděpodobně také přechlazenými kapičkami vody.

 
 

 

 

 

 

 

Snímek polární ledové čepičky na jižním pólu Marsu pořízený evropskou sondou Mars Express

Credit: ESA/DLR/FU Berlin, CC BY-SA 3.0 IGO

 

Zvláštností Marsu je, že když se octne v odsluní (v místě své oběžné dráhy, kdy je nejdále od Slunce), objeví se kolem rovníku tzv. afélický pás oblak a ten má velký vliv na změnu marsovského klimatu. Typická jsou pro Mars též orografická oblaka, která vznikají kvůli nerovnostem na povrchu planety a dobře je známe i u nás na Zemi.

 

Velmi řídká atmosféra Marsu je pravděpodobně důsledkem ztráty jeho magnetického pole, které je obyčejně schopno vzdorovat slunečnímu větru a bránit tak molekuly vzduchu před případným “odvátím“ do kosmického prostoru. Podmínky na povrchu Marsu jsou tak sice o něco příznivější, než na Merkuru či na Venuši, ale přesto jsou vražedné. 

Měsíce Marsu

Zajímá vás vesmír ? Přidejte se k mé skupině na facebooku.