2016-03-19 Saturn WAC R-G-UV

Credit: NASA

Planeta Saturn, snad nejkrásnější planeta sluneční soustavy, je druhým největším plynným obrem ve sluneční soustavě. To jsou planety, které na rozdíl od planet terestrických nejsou z větší části tvořeny horninami, ale plyny. Plynný obr je tvořen plynnou atmosférou, která plynule přechází až v oceán kovového vodíku. Proudění v kovovém nitru planety pak vytváří jedno z nejsilnějších magnetických polí ve sluneční soustavě a v okolí planety lze pozorovat i rozsáhlé polární záře.

 

 
Saturn Aurora — January 28, 2004
Credit: NASA
 

Atmosféra planety je tvořena převážně vodíkem (96%) a héliem (3%). Oblaka na Saturnu jsou pak tvořena krystalickým amoniakem, siřičitanem amonným a pravděpodobně také vodním ledem. Žlutá barva Saturnovy atmosféry je způsobena odrazem světla od horních oblak tvořených ledovými krystalky čpavku. Zajímavostí je, že z blízkosti se atmosféra Saturnu jeví jako modrá. Tu způsobuje rozptyl světla - podobně jako v případě Země a její tolik typickou modrou oblohou. Jediný rozdíl je v tom, že na Saturnu dochází k rozptylu světla na molekulách vodíku.  

 


W00023697+W00023707

Credit: NASA

 

Saturn je velice zajímavá planeta a to hned díky několika zajímavým útvarům. Tím asi nejvýraznějším je velký systém prstenců, které planetu obklopují. Ne že by žádné další planety prstence neměli, ovšem žádná planeta se v tomto ohledu nemůže Saturnu vyrovnat (tedy alespoň ne žádná planeta sluneční soustavy). Saturn je však zvláštním světem i z pohledu meteorologie. Snad největší zajímavostí je veliký útvar v oblasti severního pólu planety, který dlouho zůstával velikou záhadou, protože má tvar téměř dokonalého šestiúhelníku. Nejedná se však o nic víc než o výsledek dynamických interakcí mezi prouděním v atmosféře Saturnu, ikdyž velice bizarní.

 

Credit: NASA
 

Tento útvar dosahuje takové velikosti, že nejlépe vynikne při porovnání s naší planetou.

 

Credit: NASA
 

Z hlediska dynamiky se může Saturn pochlubit i dalšími neméně zajímavými útvary. I zde vznikají mohutné bouře, které velikostí pokrývají značnou část planety. Typickým takovým případem je velká bouře z let 2010 a 2011, která tehdy obkroužila celou planetu (to je asi vzdálenost tří set tisíc kilometrů) až nakonec sama sebe "kousla do ocasu" a zanikla. Bouři přitom tvořil vír velikostně srovnatelný s Velkou rudou skvrnou na Jupiteru. 

 

Storm evolution update
Credit: NASA
 
 

Zdá se, že se na Saturnu objevuje s jistou pravidelností - každých 29 let, což odpovídá jednomu oběhu Saturnu kolem Slunce. Posledně se objevila v roce 2010 - o 8 let dříve, než měla. Zda se v atmosféře Saturnu vyskytne i v očekávaném roce 2018, to zatím nikdo netuší. Jedno je však jisté. Takovéto útvary přinášejí do pojmu "bouře" úplně jiný rozměr - můžeme je vůbec označovat stejným slovem jako ty, se kterými se setkáváme na Zemi ?

 

Credit: NASA/JPL-Caltech/Space Science Institute

 

Bouře zde ale nejsou zdaleka tak stabilní, jako na Jupiteru, kde Velká rudá skvrna zuří nejméně 400 let. A s Jupiterem můžeme Saturn srovnávat v mnohém. Podobně jako Jupiter i Saturn má vlastní systém světlých a tmavých pásů v atmosféře (ty ovšem nejsou zdaleka tak dobře rozlišitelné). A ačkoliv je Saturn téměř dvakrát déle od Slunce, panují na něm i podobně nízké teploty. A na závěr ještě jedna zajímavost: Vítr zde oproti Jupiteru dosahuje asi pětinásobné rychlosti (1800 km/h).

Měsíce Saturnu

Dione

  měsíc Dione a Saturn, snímek složený ze tří fotografií (červený, modrý a zelený filtr) Credit: NASA   Credit: NASA

Enceladus

NASA / JPL-Caltech / Space Science Institute   Enceladus se značně podobá Europě - měsíci Jupitera. Obě tělesa mají podobné složení a jsou si tak podobná, že bychom si je na fotografiích mohli snadno splést. Jejich povrch i stavba je podobná a také zde panuje podobné počasí. Enceladus snad...

Helene

    snímek Saturnova měsíce Helene se zvýrazněnými barvami vyfotografovaný sondou Cassini  Credit: NASA  

Hyperion

Credit: NASA/JPL/Space Science Institute

Iapetus

Credit: NASA   Credit: NASA   Credit: NASA   Credit: NASA   Credit: NASA

Mimas

Saturnův měsíc Mimas je nejmenší známé těleso ve sluneční soustavě, které získalo přibližně kulatý tvar vlivem vlastní gravitace. Mimas má v průměru asi 396 km.   tento snímek zachycuje severní pól Saturnova měsíce Mimase s nesčetným množstvím kráterů Credit: NASA

Rhea

Rhea, druhý největší měsíc Saturnu Credit: NASA   Credit: NASA

Tethys

měsíc Tethys tak, jak by jej pravděpodobně vnímalo lidské oko Credit: NASA   Na tomto měsíci se nacházejí dva obrovské impaktní krátery. Jeden z nich se jmenuje Odysseus a můžete ho vidět na tomto snímku vyfotografovaném sondou Cassini:   tato mozaika složená ze 14 snímků zachycuje...

Titan

NASA / JPL-Caltech / Space Science Institute     Saturn má kromě nádherného prstence více než šedesát přirozených satelitů, které kolem něj obíhají a doprovázejí ho při cestě kolem Slunce. Největším z nich je tento. Jedná se o velice zajímavé těleso a to hned díky několika...

Zajímá vás vesmír ? Přidejte se k mé skupině na facebooku.