Planeta Uran se řadí do skupiny plynných obrů, ovšem někdy bývá spolu s Neptunem zařazována též mezi ledové obry. To kvůli tomu, že od Jupiteru a Saturnu se přecejen něčím liší - svou stavbou. Ledový obři mají podobné složení atmosféry jako plynní obři (plynný vodík, helium), ovšem kromě těchto prvků se zde vyskytuje i větší množství vody, metanu a čpavku. Atmosféru Uranu lze podobně jako tu zemskou rozdělit do několika pater. V nejvyšších patrech jsou přitom obsažena oblaka tvořena především metanem, v nejnižších pak z krystalků ledu H20. 

Uranus_Voyager_2

Credit: NASA

 

Na Uranu byla naměřena vůbec nejnižší teplota ze všech planet sluneční soustavy – teploty v atmosféře dosahují až -224 °C. Extrémní je i vítr, který zde dosahuje rychlosti 900 km/h a Uran má také vůbec nejvyšší sklon osy rotace ze všech planet. Ta je vzhledem k rovině, po které se planeta pohybuje, téměř kolmá. V důsledku toho by měla být na pólu, který je po dlouhou dobu natočen směrem ke Slunci, naměřena vyšší teplota než na rovníku, ale není tomu tak. Dodnes není tento jev zcela vysvětlen. To ale není to nejzajímavější.

 

 

V roce 1986 v blízkosti Uranu prolétla sonda Voyager 2 a pořídila tento snímek, na kterém se nám planeta jeví jako jeden neměnný a tudíž vcelku nezajímavý objekt. Atmosféra Uranu zde není na první pohled zdaleka tak zajímavá, jako dynamicky působící Jupiter či Saturn. Má jednolitý barevný odstín a nejeví žádné známky zvýšené aktivity. Není zde nic, na co bychom se mohli zaměřit a studovat změny v průběhu času – žádný oblak ani bouře. Nesuďme ale knihu podle obalu.

 

hubble_uranus_neptune_800

 

O čtyři roky později odhalila pozorování Hubblovým kosmickým dalekohledem zcela jinou tvář této planety. V té době se totiž ke Slunci natočila severní polokoule planety a my tak mohli pozorovat tu část, která byla v době průletu sondy kolem planety skryta ve stínu. I tak se ale na snímcích ze sondy podařilo identifikovat deset samostatných oblaků, z nichž minimálně jeden přetrval až do zmíněného pozorování Hubblovým kosmickým dalekohledem o čtyři léta později. Další pozorování pak odhalila další detaily, jako např. atmosférické pásy podobné těm, které známe z plynných obrů.

hubble uranus

Credit: NASA

 

V roce 2004 byste si Uran mohli snadno splést s Neptunem - obě planety jsou si dost podobné, ale Neptun se projevuje výrazně dynamičtěji. O dva roky později byla na snímcích na Uranu zachycena bouře v podobě výrazné tmavé skvrny. Vzhled a chování této bouře byly podobné tomu, jaké jsme znali z Velké tmavé skvrny na planetě Neptun (o které bude ještě řeč v příštím díle tohoto seriálu). Co způsobilo onu překvapivou aktivitu na Uranu, jak často k tomu dochází a proč.. to je dosud záhadou. Objasní nám ji snad další série pozorování v dalekohledy v době, kdy bude na Uranu opět zvýšená aktivita a snad i plánované mise orbitálních sond, které by se v budoucnu mohly usadit na oběžné dráze u obou vzdálených planet.

Anniversary Rings

Credit: NASA

Zajímá vás vesmír ? Přidejte se k mé skupině na facebooku.